Tak tuhle otázku nesnáším už dlouho. Co by ze mě asi tak mělo být, když studuji další obor a navíc tak nesmírně široký?
Myšlenka, že škola musí připravit na jedno konkrétní zaměstnání, mi přijde trošku zastaralá. V některých profesích je to samozřejmě téměř nezbytné, např. lékaři, právníci. Člověk má na výběr, ale je už dost specializovaný.
Spoustu dalších oborů, především těch humanitních, ale vnímám jako něco, čím se člověk může zabývat celý život a přeskakovat z jednoho do druhého. Jde přece o vzdělanost, rozhled, vysokou úroveň vnímání a hodnocení dění kolem nás.
Byla bych pro, aby každý prošel velmi podrobným kurzem novodobých dějin Evropy a světa. Neboť, národ, který nezná svoji historii, nemá budoucnost. Mám trochu pocit, že to na nás ukazuje... To je ovšem poznámka do diskuze o nové koncepci vzdělání na všech úrovních, především té základní.
Proč se např. v deváté třídě ZŠ neučí práva a povinnosti občana, zákoník práce, sociální zabezpečení? A na střední znovu? Co takhle pomoci orientovat se v základních věcech čerstvým absolventům?
Trošku jsem se do toho zapletla. Původně jsem se totiž chtěla zamyslet nad tím, co ze mě vlastně bude.
Těžko říct.
Stojím na křižovatce a hledám mapu v batohu plném věcí, které jsem nasbírala cestou.
1 komentář:
Myslím si, že takovéhle zastavení je znakem "neomezenosti", tzn. možnosti rozletu. Já si od nějakých osmnácti myslím, že budu pracovat tam, kde pracuju, když jsem končila školu, tak jsem vlastně vůbec nevěděla, co jinýho bych mohla dělat... a teď si říkám, že to byla asi chyba... protože jestli já se dokážu někdy ještě vymanit někam jinam, to se chci vidět... ale baví mě to, to juo, to můžu zodpovědně říci...
Okomentovat