Bylinky

Střídají se nám deště a vedra, a tak všechno roste jako z vody:-).
Mezi datlováním do komplu a šitím svatebních šatů sklízím bylinky - odnáším na sušení, protřepávám hromady, usušené cpu do sklenic, a pleju plevel, abych v té džungli nějaké bylinky našla.
A užívám si sluníčko a vůni, která se nad záhonky vznáší...

Co s jahodama

No, není to nádhera?

Bezinka pod střechou

Květy bezinky jsou sklizeny!
Dva velké papírové pytle se suší na čaj a ze tří várek jsem udělala šťávu. Je slaďounká, kyseloučká a myslím, že moc dobrá. Zvu vás na ochutnávku...


Pro ty, kdo to ještě stihnou - recept na bezinkovou šťávu (nebo spíš sirup, ředím tak 1:6):

Na 3 litry vody potřebujeme 30 květenství bezu (sklízí se ještě za žluta, v bílém stadiu to taky ještě jde, nikdy už v nahnědlém!), 1 citron nakrájený na tenká kolečka, 50-70 g kyseliny citronové (podle toho, jak moc máte rádi kyselé), 1 kg cukru (krystal).

Ve vodě ve velkém hrnci rozpustíme kyselinu a cukr a necháme krátce přejít varem. Do vhodné nádoby (objem min.4 litry) vložíme čisté květy (odstraníme mušky, pavoučky, poškozené části, tlusté stonky, listy) a citron. Roztok necháme lehce vychladnout a zalijeme jím květy a citron. Zakryjeme a dáme na tmavé a studené místo odležet min. na 24 hodin (může být i dvakrát tolik).

Čisté lahve (ze tří litrů to vyjde na čtyři lahve sedmičky), nejlépe vyvařené (stačí vypláchnout vařící vodou, je třeba použít silné lahve od vína, které vydrží), si připravíme spolu se špunty (korkové se dají koupit v drogerii nebo domácích potřebách), které taky vyvaříme a necháme vyschnout.
Šťávu z nádoby přelijeme přes velmi jemné sítko do jiné čisté nádoby. Místo sítka používám plátno, napnuté přes hrnec pomocí gumy. Na závěr v plátně vymačkám z vylouhovaných květů a citronu co nejvíce šťávy. Výsledný roztok rozléváme do lahví, špuntujeme a ukládáme na chladné tmavé místo (sklep, spíž).

Šťávu můžeme zajistit proti kvašení a kažení přidáním konzervačního prášku na ovoce, prodává se v potravinách někde vedle želírovacích přípravků. Píšou na něm, že se má přidávat do horkého roztoku, já ho přidala až úplně na závěr do studeného, tak uvidíme.

Případným odvážlivcům přeju hodně štěstí.

Karel Teige, 1947

"Mimochodem poznamenejme, že tak zv. dobrý průměr není vždy žádoucí kulturní hodnotou. Je přijímán s všeobecnou spokojeností, která uspává touhu po pokroku. Často působí plodněji několik nezdařených a nedokonalých pokusů, hledajících nové cesty, často je záslužnější vybočit z ustálené úrovně a odvážit se výjimečného, byť neúspěšného výkonu, než ustrnout v dobrém průměru, který vede ke stagnaci; v takovém případě, kdy neriskujeme horší, bývá dobré nepřítelem lepšího."