Pozdrav tatínka z opačné strany zeměkoule

Uz jsme v nepalu super brutus vse v poho supr fotky

(motorkářská expedice po Nepálu a Indii)

Rychlovka

Včera jsem byla po dlouhé době v kině - na Ondine. Zajímavý film, v žádném ohledu zrovna bomba (třeba vizuálně, nebo herecky nebo zápletkou). Je přesně takový, jak je naspáno v jeho popisu. Kdo chce, najde v něm severskou pohádku, kdo chce, kochá se drsným irským pobřežím a celkově studenými barvami. Kdo chce, tím otřese po cestě z kina každý alkoholik, kdo chce, zasměje se zpovědi, kdo chce, užije si love story. Kdo nechce, řekne, že je to nezajímavý film bez přílišné gradace, že ty drogy na konci jsou trapný a celý konec stojí zaprd (jsem ten, kdo chce:-).

Zítra odjíždím na dlouho chtěnou cestu do dálek, k mořským a horským obzorům.

Postřehy vyjukané venkovanky III.

11. Nevím, kam chodit běhat.
12. Pražština je pořád stejně hrozná.
13. "Lítačka" říkají jen naplaveniny.
14. Zapomněla jsem, jak vařit pro jednoho. Snad slečna domácí nepohrdne domácí stravou:-).
15. Divných lidí je tu vidět mnohem mnohem víc. Drtivá většina z nich jsou chlapi a dost často si upravujou gatě - nebo si je natahujou (????)
16. Zatím nemám potřebu chodit do knihovny, slečna domácí má čtyři knihovny plné knih, které jsem ještě nečetla.
17. V Praze je všechno 2x rychlejší než v Brně - teda spíš pospíchající.
18. V tramvajích je mnohem víc ožralů a smradochů (taky je fakt, že v tramvaji jsem NIKDY nepotkala revizora).
19. Praha je moc fan, ale doma je DOMA.
20. Hrozně se tu práší - jako usazuje na nábytku.

Oikoooooooooooooooos

:-))
skvělá bublinková koupel, úžasná trasa pro Forresta
každý rok více a více poznávám i oceňuji rozdílnost a odbornost každého jednoho
nové společné nitky, nová poznání, nové vztahy... teď o tolik dražší, když jsou v Praze
dilemata o tom, jak to dělat správně
jediný důvod, proč nezanevřít na Junáka
touha zůstat
chut se posunovat, vzdělávat, zlepšovat a moci tak nabídnout ještě o něco víc
touha dělat to příští rok znovu a odhodit všechny pochyby
rozdat se
téměř úchylné motivačky
skvělé vaření
místnost u skutečného vodopádu (ne jak na Prutech jen na obrázku:-)
nečekaně nadšené hodnocení od účastníků (asi jsme fakt dobří!)

:-(
touha někoho zmlátit (někoho velmi určitého)
málo sušenek a čokolády, kakaa a mlíka
mělo to jen týden
špinavá a 10x zabitá Amálka
průtrž během Tvořivosti
záchranná psychická síť na mateřské
nedostatek času s účastníky
nedostatek času
nedostatek

otázky na konci:
Jeden můj instruktorský vzor kdysi říkal: třikrát a dost. Ale co potom?

Postřehy vyjukané venkovanky II.

Naučit se trasu do práce a nic kolem neřešit je hloupé. Celý srpen jsem totiž cestovala "prázdninovými spoji", a ode dneška už tudy 33 nejezdí... Ráno jsem odvážně jela sedmičkou, vystoupila jsem na Albertově kvůli přesednutí a vzápětí zjistila, že jsem mohla ještě počkat - jediná naděje nezměněného spoje mezi Jindřišskou a Kubánským náměstím, 24, má pro změnu změněnou trasu od 1.9. Prodlužuje se mi tím doba cestování z 24 minut asi na 35, ale furt to jede přímo a navíc ted bonusově kousek kolem řeky, kterou teda pražákům fakt závidíme a máme proč...

Pěkně upravené okolí řeky dává městu zvláštní šmrnc... možná ta pomalu plynoucí masa vody, která si klidně teče, i když ten most nad ní je ucpaný a řidiči na sebe troubí... Lítají tam racci, kotví tam lodičky a přímo na náplavce se čepuje pivo. Krok se mimochodem zpomalí a protáhne, páry se chytnou za ruce, děti pobíhají a najednou nevnímáte projíždějící auta, prostě jen pozorujete třpytící se hladinu, mraky na modrém nebi, parníky...

Postřehy vyjukané venkovanky

1. V oblíkání může být člověk o něco odvážnější a taky se tu při pohledu na ostatní člověk víc pokochá.
2. Pražština je hrozná a hrozně nakažlivá.
3. Chodníky jsou hrozně plné, nedá se tu chodit rychle - lepší je jezdit tramvají (!)
4. Mnohem líp se tu utrácí (ale to je možná tím zabydlováním)
5. Najíst se tu dá dobře ledaskde, ale s nekuřáckými kavárnami je to tu špatný.
6. Když už pracuju tady, tak aspon že v centru - dojíždět někam na periferii by bylo jako ani nebýt v Praze.
7. Těším se na objevování Albertova a Vyšehradu, dvou částí, které se mi vyhýbaly.
8. Je tu víc hezkých kluků, než jsem si myslela (moraváci u mě vždycky vedli).
9. Rozdíl mezi prázdninovou Prahou a Prahou 1.9. je zásadní - kdovíodkud se vyrojily bandičky a tlupy vyfintěných pubertáků a dětí. Počet lidí v ulicích se zdvojnásobil.
10. Chybí mi výhledy do zeleně.