pátek 30. března 2012
Když do Vídně...
Do Vídně jsme s mamkou vyrazily týden před Vánoci, takže už je to pár pátků, ale byl to skvělý výlet, tak jsem si říkala, že se podělím o pár tipů pro ty, kteří by tam taky chtěli vyrazit.
Protože mamka vlastně ve Vídni nikdy pořádně nebyla (nepočítají se průjezdy směr Alpy a jižní Evropa), tak jsem zvolila poměrně tradiční oblast pohybu - zůstaly jsme v centru a lahůdky typu Schönbrunn jsme si nechaly na jindy (až budou zelené zahrady). Ráno jsme přijely se Studentem už v 8 na Praterstern a večer jsme odjížděly opět kolem osmé. Vzhledem k vánočním trhům jsme zvolily pátek, protože o víkendu by tam bylo strašně lidí, kdežto v pátek tam bylo jen strašně Vídeňáků. Mimochodem, pokud Vídeň navštívíte v pracovní den, a budete se chtít vozit MHD, doporučuji koupit tzv. Wiener Einkaufskarte, neboli Shopping Ticket, která platí v pracovních dnech od 8 do 20 hodin a stojí méně než běžná denní jízdenka (na 24 hodin).
Takže, je sychravé prosincové ráno, dovezly jsme se metrem na Stephansplatz, co dál? Okouknout Stephansdom a - Snídaně! Vždycky jsem chtěla jít do Café Hawelka, takže jsme tam po chvilce řízeného bloudění usedly na prošoupané proužkované potahy a daly jsme si kafe a čaj. Příjemná atmoška i po ránu.
Posilněné jsme vyrazily prošmejdit ranní ulice a uličky, a nakonec jsme zamířily do Albertiny na dvě výstavy: tradiční naučnou Monet bis Picasso a následně krátkodobou René Magritte (tu jsme ale spíš proběhly zmoženy dvouhodinovkou s Monetem až Picassem). Mimochodem, viděla jsem tu výstavu podruhé a byla zase dobrá.
Po výstavách jsme prošly Hofburgem k Rathausu, kde jsme na trzích okukovaly nabídku a docela dlouho jsme hledaly plněné brambory (co jsme tam měli kdysi před koncertem Wise Guys). Nakonec jsme úspěšně poobědvaly napůl jednu Kartoffel mit Schinkel, mezitím ale začalo pršet. Bylo zapotřebí vyhledat další přívětivou kavárnu. Kolem Rathausu nic moc není, takže jsme došly až do Café Central, kde jsme sice musely chvíli čekat na stůl, ale servis a teplíčko a barevné klenby a kavárenský ruch stály za to. Dokonce jsme i docela uschly.
Také jsme se tam rozhodly, že zvýšíme počet zhlédnutých výstav na tři, a vyrazily jsem do Museumsquartier na výstavu módních fotografií Vanity v Kunsthalle Wien. Mezitím se setmělo, přišel tedy čas na další návštěvu trhů, tentokrát i s osvětlením a punčem. Prošly jsme komplet trhy na Marie-Theresie Platz, pak kolem srandovního parlamentu k Rathausu, kde jsme koukaly hlavně na lampy ve větvích stromů. Takhle večer už tam fakt byly davy, takže když nás to přetlačování přestalo bavit, vyrazily jsme osvětlenými ulicemi zpět na Stephansplatz, kde jsme nasedly na metro na Praterstern. Cestou jsme ještě prošly pár menšími trhy, např. farmářským, všude bylo příjemně živo.
Pokud si pořád říkáte, že do Vídně je kousek, a někdy se tam určitě dostanete, tak se vykašlete na někdy a jeďte tam hned! Výstav se tam dá vždy najít dost, pamětihodností taky, kaváren už vůbec a parků na sezení a svačení v teplé sezóně je tam taky hafo.
Více fotek k vidění zde.
Protože mamka vlastně ve Vídni nikdy pořádně nebyla (nepočítají se průjezdy směr Alpy a jižní Evropa), tak jsem zvolila poměrně tradiční oblast pohybu - zůstaly jsme v centru a lahůdky typu Schönbrunn jsme si nechaly na jindy (až budou zelené zahrady). Ráno jsme přijely se Studentem už v 8 na Praterstern a večer jsme odjížděly opět kolem osmé. Vzhledem k vánočním trhům jsme zvolily pátek, protože o víkendu by tam bylo strašně lidí, kdežto v pátek tam bylo jen strašně Vídeňáků. Mimochodem, pokud Vídeň navštívíte v pracovní den, a budete se chtít vozit MHD, doporučuji koupit tzv. Wiener Einkaufskarte, neboli Shopping Ticket, která platí v pracovních dnech od 8 do 20 hodin a stojí méně než běžná denní jízdenka (na 24 hodin).
Takže, je sychravé prosincové ráno, dovezly jsme se metrem na Stephansplatz, co dál? Okouknout Stephansdom a - Snídaně! Vždycky jsem chtěla jít do Café Hawelka, takže jsme tam po chvilce řízeného bloudění usedly na prošoupané proužkované potahy a daly jsme si kafe a čaj. Příjemná atmoška i po ránu.
Posilněné jsme vyrazily prošmejdit ranní ulice a uličky, a nakonec jsme zamířily do Albertiny na dvě výstavy: tradiční naučnou Monet bis Picasso a následně krátkodobou René Magritte (tu jsme ale spíš proběhly zmoženy dvouhodinovkou s Monetem až Picassem). Mimochodem, viděla jsem tu výstavu podruhé a byla zase dobrá.
Po výstavách jsme prošly Hofburgem k Rathausu, kde jsme na trzích okukovaly nabídku a docela dlouho jsme hledaly plněné brambory (co jsme tam měli kdysi před koncertem Wise Guys). Nakonec jsme úspěšně poobědvaly napůl jednu Kartoffel mit Schinkel, mezitím ale začalo pršet. Bylo zapotřebí vyhledat další přívětivou kavárnu. Kolem Rathausu nic moc není, takže jsme došly až do Café Central, kde jsme sice musely chvíli čekat na stůl, ale servis a teplíčko a barevné klenby a kavárenský ruch stály za to. Dokonce jsme i docela uschly.
Také jsme se tam rozhodly, že zvýšíme počet zhlédnutých výstav na tři, a vyrazily jsem do Museumsquartier na výstavu módních fotografií Vanity v Kunsthalle Wien. Mezitím se setmělo, přišel tedy čas na další návštěvu trhů, tentokrát i s osvětlením a punčem. Prošly jsme komplet trhy na Marie-Theresie Platz, pak kolem srandovního parlamentu k Rathausu, kde jsme koukaly hlavně na lampy ve větvích stromů. Takhle večer už tam fakt byly davy, takže když nás to přetlačování přestalo bavit, vyrazily jsme osvětlenými ulicemi zpět na Stephansplatz, kde jsme nasedly na metro na Praterstern. Cestou jsme ještě prošly pár menšími trhy, např. farmářským, všude bylo příjemně živo.
Pokud si pořád říkáte, že do Vídně je kousek, a někdy se tam určitě dostanete, tak se vykašlete na někdy a jeďte tam hned! Výstav se tam dá vždy najít dost, pamětihodností taky, kaváren už vůbec a parků na sezení a svačení v teplé sezóně je tam taky hafo.
Více fotek k vidění zde.
středa 14. března 2012
Natsuno Hiraiwa
Před časem mě na nějakém blogu zaujal článek o knize netradičních střihů. Pídila jsem se po informacích a našla jsem knihu ShapeShape autorky Natsuno Hiraiwa na Amazonu. Po několika šťavnatých peripetiích (týkajících se platební karty, celníků a služeb České pošty) se mi konečně dnes večer dostala do rukou, tak se musím podělit.
Natsuno studovala kromě návrhářství také grafický design a to se společně s tím, že je Japonka, výrazně odráží v oděvech, které navrhuje. Kniha ShapeShape obsahuje střihy různé náročnosti na různé druhy "oděvů" - kusů oblečení, z nichž většina se dá použít několika různými způsoby, oboustranně či různorodě naaranžovaně. Každý návod je velice názorně rozkreslen, tak doufám, že i s angličtinou se s tím nějak poperu.
Koukala jsem také na její web a doporučuju ke shlédnutí. Kromě zajímavých fotek kolekcí tam má také své fotografie, které se účastnily různých výstav. Níže trocha k ochutnání.
Nadšenci do šití můžou nahlédnout u mě doma. Další z knih, které mě zaujaly, má název DrapeDrape...
Natsuno studovala kromě návrhářství také grafický design a to se společně s tím, že je Japonka, výrazně odráží v oděvech, které navrhuje. Kniha ShapeShape obsahuje střihy různé náročnosti na různé druhy "oděvů" - kusů oblečení, z nichž většina se dá použít několika různými způsoby, oboustranně či různorodě naaranžovaně. Každý návod je velice názorně rozkreslen, tak doufám, že i s angličtinou se s tím nějak poperu.
Koukala jsem také na její web a doporučuju ke shlédnutí. Kromě zajímavých fotek kolekcí tam má také své fotografie, které se účastnily různých výstav. Níže trocha k ochutnání.
Nadšenci do šití můžou nahlédnout u mě doma. Další z knih, které mě zaujaly, má název DrapeDrape...
 |
| zdroj |
pátek 2. března 2012
Novinky na fleru ještě jedny
A taky přibyli Claymani - keramické přívěsky na barevných šňůrkách. Vznikly loni v létě na severní Moravě ve vlastnoručně vyhrabané peci (výrobu řídila Ber.).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)