Možná je to tím, že se téměř vůbec nestýkám s dalšími lidmi.
Možná je to tím, že koukám na zvláštní filmy.
Možná je to tím, že poslouchám zvláštní hudbu z těch zvláštních filmů, nebo tím, že má denní četba je stará přes šedesát let.
Možná je to tím, že náš dům je pro mě pevností a naše zahrada malým světem skrytým před ostatními.
Možná je to tím, že venku je teplo a do pokoje mi odpoledne svítí půl metru slunce.
Možná je to tím, že na svátky všichni odjeli z města, a mě při nočních toulkách ulicemi napadají slova písně - ten den, co vítr listí z města svál...
A možná, že na tom okolní děje nic nemění. Třeba i ostatní žijí ve svém vlastním filmu, toulají se svým vlastním městem, proplouvají mezi vlastními davy a váhu pro ně mají věci, kterých si ostatní nikdy nevšimnou
Žádné komentáře:
Okomentovat