Styl obrovských oken rozdělených na menší tabulky. Interiéry vypadají, že je pořád ráno.
Převládá bílá, aby se člověk alespoň pocitově ochladil (což platí spíš pro rovníkové oblasti), případně barvy koření, prostor mají také světlá i tmavá dřeva. Atmosféra s nádechem exotiky, tradičně tkané a barvené textilie, výhledy do palem, velké terasy a voliéry s křičícím ptactvem (občas opice). Dveře či okna s barevnými dřevěnými okenicemi vedou do stinných dvorů, skleníků nebo na terasy. Všude plno zeleně, takže někdy nevíte, jestli jste ještě vevnitř, nebo už venku.
Návratem do minulosti a využitím přírodních materiálů je příbuzný předchozímu stylu (stejně jako příbuzenstvím národnostním). Důležité je uvědomit si, že není cílem vytvořit historický interiér, ale pomocí materiálů, barev a současných prostředků zachytit jeho atmosféru.
Historicky je to s ním trochu složitější, každý kolonizátor si dovezl do nových krajů obraz architektury své staré vlasti a tak existuje architektur koloniální doby několik, navíc se na nich také podepsala délka tohoto období (od konce 17. do poloviny 19.stol, to se ve střední Evropě vystřídalo baroko, rokoko, klasicismus, empír, biedermayer, inženýrská architektura a neo-styly). Typický a známý je španělský koloniální styl (Jižní Amerika, např. Havana) nebo Queen Anne style (severní Amerika, Austrálie).
U nás je trochu problém s tou dlouhou zimou a naprosto odlišnou architektonickou tradicí - uzavřenými, malými místnostmi s malými okny. Hlavně aby nebyl průvan.
Zdroje:
Elle, srpen 2004
web
Wiki
Žádné komentáře:
Okomentovat