Sladké?

Jakkoli je v půstu zakázáno sladit, jedná se o doslazování cukrem bílým i třtinovým. Med a přírodní slady (které se získávají třeba z kukuřice a různých druhů obilí) jsou povoleny. Ideální je ovšem sladit pouze přidáním ovoce. Mimochodem, jakmile si na neslazená jídla zvykneme, přijde nám spousta potravin sladká sama o sobě (třeba obilné vločky nebo kukuřičná kaše).
Mně se osvědčilo snídaně sladit sušeným ovocem, nesnídám totiž hotové müsli, ale třeba kukuřičnou kaši či vločky z bezlepkových surovin. Je dobré zjistit, kde prodávají neproslazované ovoce - v běžném obchodě si ze zajímavosti přečtěte složení na pytlících se sušeným ovocem - většinou je tam přidaný cukr a rostlinný olej (neptejte se mě proč:-).

Dnes ráno jsem snídala pohankovou kaši. Lze se inspirovat receptem zde, můj postup byl jednodušší - pohanku lámanku jsem zalila podle návodu na pytlíku, pak jsem to vařila až to začalo houstnout, přidala jsem sušené brusinky, borůvky a kandovanou pomerančovou kůru, trošku javorového sirupu, a nalila jsem kaši do misek. Připravovala jsem včera večer, přes noc byly misky v ledničce, ráno se daly vyklopit na talíř v podobě bábovky. Před podáváním jsem polila zahřátým medem (podle chuti). Mňam.

Oběd

Pod hromadou salátu z dubáčku, rukoly a řeřichy jsou schované vařené brambory a pár kousků kozího sýra naloženého v koření gyros. Doplněno dvěma malými vařenými vajíčky.

Řeřichu moc doporučuji, jednoduše ji vypěstujete doma na okně a dá se přidat do čehokoli - pomazánek, salátu, jako ozdoba polévky...

Placky

Po pár poetických příspěvcích přicházím s prvním ze slibovaných o jídle.
Jak jsem se zmiňovala v článku Půst, nejtěžší je asi najít vhodnou náhražku běžného pečiva. Bezlepkové pečivo je hodně drahé a často obsahuje přísady, které jsou na blacklistu, je tedy otázkou, jak to vyřešit.

Já na to šla přes placky. Zmiňovala jsem se o kuchařce, která velice vyhovuje předepsanému půstu. V této kuchařce je kapitola věnovaná právě různým palačinkám a plackám jako přílohám či náhradám pečiva. Vyzkoušela jsem pohankové a špaldové.

Pohanka je přirozeně bezlepková a je to jedna z nejlepších surovin, která se dá během půstu používat. Vyrábí se v různých formách (celá, lámanka, mouka, kaše,...), každá forma je vhodná k něčemu jinému. Pohankové placky jsem vyzkoušela jako první, ale moc jsem je neochutila a tak výsledek nebyl nejlepší. Kromě toho bylo těsto hrozně lepivé a zadělala jsem jím celou kuchyň. Asi je to o cviku a určitě je zkusím znovu, třeba to bude lepší.

Špalda je odrůdou pšenice, která se na našem území kdysi pěstovala ve velké míře, dokud nebyla nahrazena moderními odrůdami. Z toho vyplývá, že nejde o bezlepkové jídlo, nicméně špalda je považována za velmi kvalitní a přínosnou surovinu, takže jsem se nad ní slitovala. Špaldové placky jsem pekla už třikrát a mohu je jen doporučit. Jsou neuvěřitelně jednoduché na přípravu, pečou se v troubě na papíře a dají se jako příloha použít zcela rovnoprávně k pečivu. A dokonce jsou i dobré (pozor, chuť je subjektivní, tak mě pak nekamenujte:-). V posledním týdnu jsem s nimi i hodně nacestovala a v tomhle ohledu jsou skvělé - nedrobí, nerozpadají se v batohu, dlouho vydrží... když je hlad, jím je samotné.
Obvykle peču dvojité množství, než je uvedeno v receptu, aby mi placky pár dní vydržely. Poprvé jsem koupila hrubě mletou mouku, z té jsou placky sušší a poměrně tvrdé, rozhodně si kupte jemně mletou, ze které vyjdou placky mnohem lépe kousatelné. Hlavní je nepřehnat to s dobou pečení - vevnitř by placky měly být měkké.
Skvělá večeře s plackami: zmražená asijská zeleninová směs, narychlo opéct na olivovém oleji na pánvi, lze přidat čerstvá rajčátka, oregáno. Směs "natřít" na placky, chvíli počkat, aby změkly, a podávat. Fakt dobrota.

Momentálně se chystám vyzkoušet ještě jahelné placky se zelím. A koukám se po dalších vhodných receptech na placky.

První pokus - placky z hrubě mleté špaldové mouky

Zatím poslední pokus - z jemně mleté mouky. Tato placka nacestovala více než 550 km:-)

Nejen Velikonoční dobrota - placky se špenátem a vajíčkem

Jsi slunce co mě připálí
jsi masožravá rostlina
jen ďábel mě snad pochválí
když v mojí duši začíná
ten boj o přežití

Jdi k čertu nech mě žít
v řadách ředkviček
hlídat rajčata zda
pnou se správně u tyček
odstup satane z mýho života
dokud má horečka je jenom
zvýšená teplota

Jsi krupobití na zahradu
co je s láskou pěstěná
ty musíš přijít druhej
když tu první byla štěstěna
jsi horko bez zalití 

Sestry Steinovy: Krupobití

Zůstaň klidné, srdce moje, zůstaň klidné
Není pevné, co se životem jen mihne
Ani láska, co šla kolem a co minula tvůj dům
Co do větru v korunách když nedá sílu kořenům


(...)

Zůstaň tichá, duše moje, zůstaň tichá
Otupí se osten, který zraňuje a píchá
Je to jen kámen, který čeká, až ho voda omele
A každá jizva bojovníka časem zdobí na těle 

Traband: Zlá-sky

Napsal jsem svý jméno do vlhkýho písku
na břehu moře, jeden tah
A pak jsem tam stál a díval se, jak mizím,
jak zvolna rozpouštím se ve vlnách

Najednou jsem viděl, jak málo je věcí,
na kterých vážně záleží
a že jsem možná jenom nepatrný zrnko písku,
ale nikdy cizinec na pobřeží

Vyšplhal jsem na vrch, na nejvyšší horu
a volal dolů: Tady jsem!
Zdviženýma rukama podpíral jsem nebe
Pod nohama cítil pevnou zem
Kdysi jsem ti křivdil,
když jsem ti vyčítal Tvoje mlčení
Ale teď vím, že jsi stále a my dva vždycky spolu
Ty v oblaku, já v kameni

Traband: Tak to mám rád

Půst

Původně jsem si říkala, že o svém postním režimu nic psát nebudu, ale nechala jsem se přesvědčit. Konečně, letos se to v mém okolí různými variantami půstu jen hemžilo, což si myslím, že je moc dobře - on ten starý zvyk tu není jen od toho, aby církev prudila ovečky.

Moje varianta půstu pochází z jednoho blogu, který jsem v zimě objevila. Docela podrobný popis toho, co se může a co ne mě dost zaujal, protože to nebyla žádná drasťárna z tlustých lesklých časopisů, ale docela racionální omezení určitých potravin (těma drasťárnama myslím diety typu Ananasová dieta, kde nejíte nic jiného než ananas atp.). Docela dlouho jsem o nalezeném článku (který nemluví o půstu, ale detoxu, tedy záměrném pročištění organismu) přemýšlela, a nakonec jsem si řekla, že je to výzva a že to zkusím. 

Dovolím si poznamenat. že mi nešlo o to zhubnout - prostě jsem cítila, že potřebuju něco změnit, abych se začala cítit lépe. Měla jsem problémy se spaním, špatně jsem se soustředila, měla jsem

permanentně blbou náladu, máloco mě bavilo, těžko jsem se překonávala a každá menší překážka byl obrovský problém. Autorka článku stručně shrnuje, co všechno může postní strava člověku přinést a to mě především zaujalo. Prostě jsem potřebovala změnu.

V článku se dočtete, že ideální je začít pomalu a postupně - tedy ještě před plným ponořením se do půstu je dobré omezovat čím dál více ty "nejhorší" věci, které konzumujeme a často jsme na nich závislí - kávu, sladkosti, maso, tak, aby to pro organismus nebyl naráz příliš velký šok. Tuhle cestu jsem zvolila jaksi mimoděk, jak jsem postupně dojídala různé zbytky, v Praze i v Brně, a dál jsem potraviny, které jsou na "blacklistu", nekupovala. Také jsem úplně vypustila kávu (ne, že bych ji nějak pravidelně potřebovala). 

Když se člověk opravdu zdrží všech zakázaných potravin, první čtyři dny jsou údajně nejhorší - organismus reaguje na změnu stravy docela silně. Může se vám motat hlava, zvyšuje se pocení, cítíte únavu, potřebujete více spát. Já jsem asi 14 dní neřídila auto - cítila jsem, že moje pozornost je oslabená a že nemám dostatečně rychlé reflexy. Pro začátek půstu, tedy 4-7 prvních dní, se doporučuje zvolit klidový režim - vzít si dovolenou nebo aspoň prodloužený víkend, neplánovat žádné cestování, vypustit náročné sporty. Doporučená je naproti tomu jóga, procházky apod., a také masáže, tedy cokoli, co tělu pomáhá vyplavovat toxiny, které se uvolňují následkem změny stravy.

Je mi jasné, že každý metabolismus funguje trochu jinak a každému dělá dobře něco jiného. S tím jsem taky do půstu šla - vyzkoušíme a uvidíme. Takže, tohle není žádný přesvědčovací článeček. Spíš inspirace.

Nejčastěji se mě všichni ptali, co všechno teda nemůžu. Takže:

• červené maso, uzeniny, živočišné tuky
• produkty z kravského mléka (kromě živého bílého jogurtu 1x-2x týdně)
• lepek, kvasnice
• bílá mouka, bílá rýže
• cukr (jako přidávané sladidlo, může se přirozené cukry obsažené v potravinách a alternativní sladidla, jako slady, med)
• káva, černý čaj, limonády, přislazované džusy
• sůl
• alkohol

Upřímně řečeno, nejhorší je ta položka lepek (to znamená jakékoli pečivo kromě bezlepkového, ale to zase často obsahuje další věci ze seznamu, běžné těstoviny), sůl a produkty z kravského mléka.

Co se tedy může? V podstatě neomezeně:

• zelenina a ovoce
• čerstvá ryba
• ořechy, semena, bobule
• luštěniny, klíčky
• mořské plody
• med

Jednou až dvakrát týdně:

• libová kuřecí prsa bez kůže
• vejce
• konzervovaná ryba
• živý bílý jogurt
• těstoviny (špaldové, ječné, žitné, prosné, kukuřičné, rýžové)
• kozí sýr, tofu

K pití se doporučuje: bylinné čaje, zelený čaj, voda s citronem či limetkou

Tak, toť vše.

Musím říci, že omezení mouky pro mě opravdu bylo nejhorší. Kolik z nás považuje pečivo za základní potravinu? Nehlaste se všichni :-)

Hledání alternativ mě však přivedlo k potravinám, které jsem chtěla už dlouho vyzkoušet , ale nedostala jsem se k nim, neměla jsem důvod. Třeba pohanka, cizrna, různé jiné druhy vloček, kaší a otrub než obilné. Protože půst spadal do období, kdy člověk stejně hlavně sedí doma v teple, měla jsem čas pár věcí zkusit. Při jedné návštěvě knihovny mi náhoda nahrála do ruky skvělou kuchařku: Vaříme zdravě bez cukru od Aleny Mokré. Kuchařka je původně určená pro dietu nemocné slinivky, ale na internetu má veliký úspěch, takže byla vydána i knižně. Obsahuje totiž i recepty vhodné při bezlepkové dietě a alergii na mléčné produkty – sečteno a podtrženo, ideální inspirace pro mé vaření.

A jak to tedy dopadlo? Pro mě dobře – spravila se mi spousta neduhů, o kterých jsem psala výše. A jako bonus jsem začala hubnout... vyzkoušela jsem si to a došla jsem k názoru (a to hlavně díky zmíněné kuchařce), že tenhle způsob stravování je trvale udržitelný, jde jen o to více o jídlech přemýšlet a plánovat. Už mám vyhlédnuto několik receptů které jsem ještě nevyzkoušela, vypěstovala jsem si závislost na zelenině a ovoci. Není důvod s půstem skončit, i když ho asi nebudu držet tak přísně (ječná kolínka mi moc nezachutnala a žít bez sýrů je pro mě utrpení).

V dalších článcích se pokusím předložit nějaké vyzkoušené recepty či další inspiraci. Třeba se nakonec trochu obohatíme i navzájem (máte-li čím přispět, neváhejte).

Děti a vzdělávání

"A teacher, that can be replaced by a machine, should be."

"If children have interest, than education happens."

Sugata Mitra cituje Arthura C. Clarka ve velmi zajímavé TED talk - o tom jak, jsou děti schopny se vzdělávat samy navzájem. Rozhodně doporučuju.

“There’s something sacred about reading a blog post on someone else’s site. It’s like visiting a friend’s house for a quick meal ’round the breakfast table. It’s personal — you’re in their space, and the environment is uniquely suited for idea exchange and uninterrupted conversation. In many ways, we should be treating our blogs like our breakfast tables. Be welcoming & gracious when you host, and kind & respectful when visiting.” – Trent Walton

zdroj

Večírek...

 

Další fotky zde.

Když do Vídně...

Do Vídně jsme s mamkou vyrazily týden před Vánoci, takže už je to pár pátků, ale byl to skvělý výlet, tak jsem si říkala, že se podělím o pár tipů pro ty, kteří by tam taky chtěli vyrazit.

Protože mamka vlastně ve Vídni nikdy pořádně nebyla (nepočítají se průjezdy směr Alpy a jižní Evropa), tak jsem zvolila poměrně tradiční oblast pohybu - zůstaly jsme v centru a lahůdky typu Schönbrunn jsme si nechaly na jindy (až budou zelené zahrady). Ráno jsme přijely se Studentem už v 8 na Praterstern a večer jsme odjížděly opět kolem osmé. Vzhledem k vánočním trhům jsme zvolily pátek, protože o víkendu by tam bylo strašně lidí, kdežto v pátek tam bylo jen strašně Vídeňáků. Mimochodem, pokud Vídeň navštívíte v pracovní den, a budete se chtít vozit MHD, doporučuji koupit tzv. Wiener Einkaufskarte, neboli Shopping Ticket, která platí v pracovních dnech od 8 do 20 hodin a stojí méně než běžná denní jízdenka (na 24 hodin).

Takže, je sychravé prosincové ráno, dovezly jsme se metrem na Stephansplatz, co dál? Okouknout Stephansdom a - Snídaně! Vždycky jsem chtěla jít do Café Hawelka, takže jsme tam po chvilce řízeného bloudění usedly na prošoupané proužkované potahy a daly jsme si kafe a čaj. Příjemná atmoška i po ránu.
























Posilněné jsme vyrazily prošmejdit ranní ulice a uličky, a nakonec jsme zamířily do Albertiny na dvě výstavy: tradiční naučnou Monet bis Picasso a následně krátkodobou René Magritte (tu jsme ale spíš proběhly zmoženy dvouhodinovkou s Monetem až Picassem). Mimochodem, viděla jsem tu výstavu podruhé a byla zase dobrá.

Po výstavách jsme prošly Hofburgem k Rathausu, kde jsme na trzích okukovaly nabídku a docela dlouho jsme hledaly plněné brambory (co jsme tam měli kdysi před koncertem Wise Guys). Nakonec jsme úspěšně poobědvaly napůl jednu Kartoffel mit Schinkel, mezitím ale začalo pršet. Bylo zapotřebí vyhledat další přívětivou kavárnu. Kolem Rathausu nic moc není, takže jsme došly až do Café Central, kde jsme sice musely chvíli čekat na stůl, ale servis a teplíčko a barevné klenby a kavárenský ruch stály za to. Dokonce jsme i docela uschly.

Také jsme se tam rozhodly, že zvýšíme počet zhlédnutých výstav na tři, a vyrazily jsem do Museumsquartier na výstavu módních fotografií Vanity v Kunsthalle Wien. Mezitím se setmělo, přišel tedy čas na další návštěvu trhů, tentokrát i s osvětlením a punčem. Prošly jsme komplet trhy na Marie-Theresie Platz, pak kolem srandovního parlamentu k Rathausu, kde jsme koukaly hlavně na lampy ve větvích stromů. Takhle večer už tam fakt byly davy, takže když nás to přetlačování přestalo bavit, vyrazily jsme osvětlenými ulicemi zpět na Stephansplatz, kde jsme nasedly na metro na Praterstern. Cestou jsme ještě prošly pár menšími trhy, např. farmářským, všude bylo příjemně živo.

Pokud si pořád říkáte, že do Vídně je kousek, a někdy se tam určitě dostanete, tak se vykašlete na někdy a jeďte tam hned! Výstav se tam dá vždy najít dost, pamětihodností taky, kaváren už vůbec a parků na sezení a svačení v teplé sezóně je tam taky hafo.

Více fotek k vidění zde.

Natsuno Hiraiwa

Před časem mě na nějakém blogu zaujal článek o knize netradičních střihů. Pídila jsem se po informacích a našla jsem knihu ShapeShape autorky Natsuno Hiraiwa na Amazonu. Po několika šťavnatých peripetiích (týkajících se platební karty, celníků a služeb České pošty) se mi konečně dnes večer dostala do rukou, tak se musím podělit.

Natsuno studovala kromě návrhářství také grafický design a to se společně s tím, že je Japonka, výrazně odráží v oděvech, které navrhuje. Kniha ShapeShape obsahuje střihy různé náročnosti na různé druhy "oděvů" - kusů oblečení, z nichž většina se dá použít několika různými způsoby, oboustranně či různorodě naaranžovaně. Každý návod je velice názorně rozkreslen, tak doufám, že i s angličtinou se s tím nějak poperu.

Koukala jsem také na její web a doporučuju ke shlédnutí. Kromě zajímavých fotek kolekcí tam má také své fotografie, které se účastnily různých výstav. Níže trocha k ochutnání.

Nadšenci do šití můžou nahlédnout u mě doma. Další z knih, které mě zaujaly, má název DrapeDrape...

zdroj

Novinky na fleru ještě jedny

A taky přibyli Claymani - keramické přívěsky na barevných šňůrkách. Vznikly loni v létě na severní Moravě ve vlastnoručně vyhrabané peci (výrobu řídila Ber.).

Novinky na fleru

Po velice, velice dlouhé době jsou v obchůdku na fleru nové kousky. Tentokrát docela "primitivní".