Půst

Původně jsem si říkala, že o svém postním režimu nic psát nebudu, ale nechala jsem se přesvědčit. Konečně, letos se to v mém okolí různými variantami půstu jen hemžilo, což si myslím, že je moc dobře - on ten starý zvyk tu není jen od toho, aby církev prudila ovečky.

Moje varianta půstu pochází z jednoho blogu, který jsem v zimě objevila. Docela podrobný popis toho, co se může a co ne mě dost zaujal, protože to nebyla žádná drasťárna z tlustých lesklých časopisů, ale docela racionální omezení určitých potravin (těma drasťárnama myslím diety typu Ananasová dieta, kde nejíte nic jiného než ananas atp.). Docela dlouho jsem o nalezeném článku (který nemluví o půstu, ale detoxu, tedy záměrném pročištění organismu) přemýšlela, a nakonec jsem si řekla, že je to výzva a že to zkusím. 

Dovolím si poznamenat. že mi nešlo o to zhubnout - prostě jsem cítila, že potřebuju něco změnit, abych se začala cítit lépe. Měla jsem problémy se spaním, špatně jsem se soustředila, měla jsem

permanentně blbou náladu, máloco mě bavilo, těžko jsem se překonávala a každá menší překážka byl obrovský problém. Autorka článku stručně shrnuje, co všechno může postní strava člověku přinést a to mě především zaujalo. Prostě jsem potřebovala změnu.

V článku se dočtete, že ideální je začít pomalu a postupně - tedy ještě před plným ponořením se do půstu je dobré omezovat čím dál více ty "nejhorší" věci, které konzumujeme a často jsme na nich závislí - kávu, sladkosti, maso, tak, aby to pro organismus nebyl naráz příliš velký šok. Tuhle cestu jsem zvolila jaksi mimoděk, jak jsem postupně dojídala různé zbytky, v Praze i v Brně, a dál jsem potraviny, které jsou na "blacklistu", nekupovala. Také jsem úplně vypustila kávu (ne, že bych ji nějak pravidelně potřebovala). 

Když se člověk opravdu zdrží všech zakázaných potravin, první čtyři dny jsou údajně nejhorší - organismus reaguje na změnu stravy docela silně. Může se vám motat hlava, zvyšuje se pocení, cítíte únavu, potřebujete více spát. Já jsem asi 14 dní neřídila auto - cítila jsem, že moje pozornost je oslabená a že nemám dostatečně rychlé reflexy. Pro začátek půstu, tedy 4-7 prvních dní, se doporučuje zvolit klidový režim - vzít si dovolenou nebo aspoň prodloužený víkend, neplánovat žádné cestování, vypustit náročné sporty. Doporučená je naproti tomu jóga, procházky apod., a také masáže, tedy cokoli, co tělu pomáhá vyplavovat toxiny, které se uvolňují následkem změny stravy.

Je mi jasné, že každý metabolismus funguje trochu jinak a každému dělá dobře něco jiného. S tím jsem taky do půstu šla - vyzkoušíme a uvidíme. Takže, tohle není žádný přesvědčovací článeček. Spíš inspirace.

Nejčastěji se mě všichni ptali, co všechno teda nemůžu. Takže:

• červené maso, uzeniny, živočišné tuky
• produkty z kravského mléka (kromě živého bílého jogurtu 1x-2x týdně)
• lepek, kvasnice
• bílá mouka, bílá rýže
• cukr (jako přidávané sladidlo, může se přirozené cukry obsažené v potravinách a alternativní sladidla, jako slady, med)
• káva, černý čaj, limonády, přislazované džusy
• sůl
• alkohol

Upřímně řečeno, nejhorší je ta položka lepek (to znamená jakékoli pečivo kromě bezlepkového, ale to zase často obsahuje další věci ze seznamu, běžné těstoviny), sůl a produkty z kravského mléka.

Co se tedy může? V podstatě neomezeně:

• zelenina a ovoce
• čerstvá ryba
• ořechy, semena, bobule
• luštěniny, klíčky
• mořské plody
• med

Jednou až dvakrát týdně:

• libová kuřecí prsa bez kůže
• vejce
• konzervovaná ryba
• živý bílý jogurt
• těstoviny (špaldové, ječné, žitné, prosné, kukuřičné, rýžové)
• kozí sýr, tofu

K pití se doporučuje: bylinné čaje, zelený čaj, voda s citronem či limetkou

Tak, toť vše.

Musím říci, že omezení mouky pro mě opravdu bylo nejhorší. Kolik z nás považuje pečivo za základní potravinu? Nehlaste se všichni :-)

Hledání alternativ mě však přivedlo k potravinám, které jsem chtěla už dlouho vyzkoušet , ale nedostala jsem se k nim, neměla jsem důvod. Třeba pohanka, cizrna, různé jiné druhy vloček, kaší a otrub než obilné. Protože půst spadal do období, kdy člověk stejně hlavně sedí doma v teple, měla jsem čas pár věcí zkusit. Při jedné návštěvě knihovny mi náhoda nahrála do ruky skvělou kuchařku: Vaříme zdravě bez cukru od Aleny Mokré. Kuchařka je původně určená pro dietu nemocné slinivky, ale na internetu má veliký úspěch, takže byla vydána i knižně. Obsahuje totiž i recepty vhodné při bezlepkové dietě a alergii na mléčné produkty – sečteno a podtrženo, ideální inspirace pro mé vaření.

A jak to tedy dopadlo? Pro mě dobře – spravila se mi spousta neduhů, o kterých jsem psala výše. A jako bonus jsem začala hubnout... vyzkoušela jsem si to a došla jsem k názoru (a to hlavně díky zmíněné kuchařce), že tenhle způsob stravování je trvale udržitelný, jde jen o to více o jídlech přemýšlet a plánovat. Už mám vyhlédnuto několik receptů které jsem ještě nevyzkoušela, vypěstovala jsem si závislost na zelenině a ovoci. Není důvod s půstem skončit, i když ho asi nebudu držet tak přísně (ječná kolínka mi moc nezachutnala a žít bez sýrů je pro mě utrpení).

V dalších článcích se pokusím předložit nějaké vyzkoušené recepty či další inspiraci. Třeba se nakonec trochu obohatíme i navzájem (máte-li čím přispět, neváhejte).