Ve vaně

Nevím, jak to máte vy, ale já to mám jako Marek Eben a Archimédés – nejplodnější úvahy ke mně přichází prostřednictvím proudění životadárné síly na záda (přeloženo do češtiny- ve vaně při večerní očistě). Bohužel, po závěru kohoutku nadchází ještě dlouhá řada sice mechanických, přesto však dostatečně vyrušujících úkonů, díky nimž v okamžiku, kdy je konečně příležitost plodné myšlenky zaznamenat a případně i rozvinout, už žádné myšlenky nejsou (asi zůstanou v ručníku nebo je vyplivnu s pastou.... nevím).

Tentokrát se tak nestalo a tak využívám vzácné příležitosti a rozvinu úvahu, která mi vytanula při pohledu na chromovaný kohoutek.... Tedy, dostala jsem se do situace, kdy si živě představuju, na co by se mě asi tak zkoušková komise mohla zeptat. Tentokrát to byla otázka (poté, co jsme je ve své bohaté fantazii ohromila svými hlubokými znalostmi ve všech oblastech, na které se mě zeptali:), co bych na studovaném oboru změnila co se týče systému studia a co mi chybělo za předměty.

Tedy správně by tento příspěvek mohl mít název třeba „Jak bych to učila já“.

Co bych tedy změnila ve vyučování Sdružených uměnovědných studií na Ústavu hudební vědy FF MU?

• Vymyslela bych více praktických předmětů – povinných seminářů, kde by se v menších skupinách diskutovaly jak témata přednášek (z teorie a dějin hudby, divadla, filmu, výtvarných umění) tak aktuální témata z kulturního dění a kulturní politiky.
• Praktickým seminářem bych studenty systematicky vzdělávala v argumentaci a rétorice, a také v uplatňování vlastních myšlenkových postupů a prosazování z toho vyplývajících názorů.
• Povinný semestr nebo dva bych věnovala uvedení do křesťanské liturgie a symboliky, výkladu života Ježíše Krista z církevního pohledu a pohledu současné vědy, a rychlokurzu ke čtení Bible (aha, tím se dostávám k důvodu, jak mě vlastně tohle celé napadlo... nebyla jsem si ve vaně schopná vzpomenout na jména 12 apoštolů). - Ať si myslí kdo chce co chce, umění našeho kulturního okruhu je na křesťanství s velké části založeno a drtivá většina mých spolužáků nezná nic, co sahá za děj Jesus Christ Superstar (God bless Tim Rice and Andrew Lloyd Webber)... a já na tom asi nejsem o moc lépe.
• Více přednášek a návštěv muzeí a galerií s tématikou umění od r.1950 a jeho teoretickou reflexí.
• Více podobných exkurzí po uměleckých památkách, jako jsem absolvovala loni v květnu – tři dny po jihozápadních Čechách. S tak fundovanými pedagogy je to prostě zážitek.
• Vyměnila bych pedagoga předmětu Úvod do estetiky. Estetiku vnímám jako úhelný kámen uměnověd a přitom o ní nemám ani páru (přesně dva týdny před státnicí). Ale to bych řekla komisi jen tehdy, když by tam dotyčná osoba zrovna nebyla:-)

Tak teď už si na další podněty nevzpomenu, ale určitě by ještě byly. Třeba něco k povinné praxi... Budu muset ovšem taky napsat, co na studiu oceňuju. A to taky nebude krátká úvaha...

Naštěstí.