Dnes večer jsem si vzpomněla. Mamka žehlila a já byla jejím bezdrátovým dálkovým ovladačem se skutečným ovladačem v ruce. Po několika minutách brousení po našem skromném digitálním televizním výběru jsem zakotvila pro zvědavost v Korsickém případu. V hlavní roli Jean Reno, hmmm...?
Třeskutá honičková podívaná, téměř kriminální skoro komedie o tom, jak pařížský detektiv hledá jednoho z hlavním banditů mezi svéráznými obyvateli tohoto ostrova s opravdu zajímavou historií (aniž by věděl, že onen je bandita:-). Jo, pozor, na Korsice není mafie (teda asi je, ale) - ti, co se tam řeší jsou vlastně zbojníci, bandité. Společné s mafiány mají mnoho, včetně výpalného pro nezvané hosty, ale jejich motivace je založena spíš na rodinných důvodech, přeloženo – krevní mstě (hm, to o těch italských asi platí taky... tak teda nevím). O jejím skutečném rozměru v dnešní době bych nechala promluvit někoho povolanějšího. Sami jsme viděli... během třítýdenního cestování ostrovem před mnoha lety jsme neplánovaně projeli kolem posledního vybouchlého zábavního podniku (už nevím, jestli to byl bar nebo hotel ve velkém stylu)- v tomto případě, ostatně jako dost často, nebyl nikdo zraněn, a bylo to „jen“ varování přistěhovalcům z pevniny, že tu o ně nikdo nestojí.
Nicméně, střídající se záběry na obrazovce mi vyvolaly zasuté obrázky z hlavy.
Rozstřílené cedule jsou velmi ohrané (a jsou běžné i na Sardinii, jak tvrdí naši, kteří se právě vrátili), rozstřílené vraky aut v nejnečekanějších místech o něco méně. Korsičani jsou asi moc pohostinní, ale pouze, když mluvíte francouzsky nebo korsicky. My se pokoušeli o angličtinu a pochodili jen jednou. Zajímavé skóre, alespoň v těch turističtěji rušnějších místech. Pokoušeli jsme se naučit základní slova (mlíko, bageta), ale nejlíp vždycky pochodil Šotek . Napochodoval do obchodu, divoce zagestikuloval, zřetelně česky vyslovil MLÍKO a BAGETU a vždycky dostal, co chtěl. Taky se tam jezdí velmi velmi úzkými uličkami a silnicemi nad srázy úplně bez svodidel, přičemž místní to zkušeně hasí nadzvukovou rychlostí otlučenými miniauty či na motorkách, zatímco bělostní skopčáci se tam mačkají s obytňáky, nebo, ještě lépe, autobusy. Ale co, nějak se vyhnem, i kdybychom museli pět kiláků couvat.
Nejvíce fascinujícím, a především tím pravým důvodem pro touhu po návratu zpět je ale korsická příroda. Nikdy nikde jsem na tak malé ploše neviděla tak rozmanitý terén a rostlinstvo.
Toužíte po poušti? Doporučujeme sever ostrova, vlevo od poloostrova.
Opuštěné bílé pláže se zřícenými strážnými věžemi a krávami za každým šutrem? Rozhodně sever ostrova, případně poloostrov nad Bastií.
Rozeklaná skalnatá horiska, jejichž údolími žene vítr chuchvalce šedivé mlhy, najdete v prostředku ostrova.
Výstup na Monte Cinto je spíš opičí dráhou a honbou za nejbližším mužíkem, nakonec skončíte na tom nejméně nápadném (a atraktivním) kopečku v okolí. Když vzpomenu na půldenní sestup, zabolí mě kolena.
Jestli toužíte po vodopádech a ohlazených šutrech s mohutnými, větrem tvarovanými borovicemi, a druhý den toužíte brouzdat se po kolena v moři a sbírat kamínky, jeden den večeřet v restauraci na terásce pitoreskně splácaného městečka místní speciality (co takhle dršťková z divočáka s dršťkama přes celou lžíci?) a druhý den kuchtit nudle na opuštěném ostrohu pod majákem, mít stále poškrábané nohy od macchie, užít si každý kopeček zmrzliny a tři týdny zjišťovat, jak se objedná ledová káva, po setmění na vyhřátém šutru nad zálivem popíjet víno ze sudu nedalekého vinaře, prochodit podrážky skalnatým terénem i na promenádách mezi dámami, v každé kapse mít písek a sůl, pokud milujete Středozemí, ale nechcete přijít o sportovní zážitky, chcete se kochat modrými obzory, ztrácet se v zelených lesích jedlých kaštanů a korkových dubů, na každém kroku zakopávat o krávy, kozy a divoká prasata, pohladit každou kočku a zatoulaného psa a udělat si to přesně takové, jaké chcete – jeďte na Korsiku. A sežeňte si k tomu pár stejně střelených lidí, na jejichž nadšení byste se vsadili (ale to ze mě mluví vzpomínkový optimismus).
Ano, ještě stále tam chci, a dnes víc než kdy dřív!
Žádné komentáře:
Okomentovat