Děti a vzdělávání

"A teacher, that can be replaced by a machine, should be."

"If children have interest, than education happens."

Sugata Mitra cituje Arthura C. Clarka ve velmi zajímavé TED talk - o tom jak, jsou děti schopny se vzdělávat samy navzájem. Rozhodně doporučuju.

“There’s something sacred about reading a blog post on someone else’s site. It’s like visiting a friend’s house for a quick meal ’round the breakfast table. It’s personal — you’re in their space, and the environment is uniquely suited for idea exchange and uninterrupted conversation. In many ways, we should be treating our blogs like our breakfast tables. Be welcoming & gracious when you host, and kind & respectful when visiting.” – Trent Walton

zdroj

Večírek...

 

Další fotky zde.

Když do Vídně...

Do Vídně jsme s mamkou vyrazily týden před Vánoci, takže už je to pár pátků, ale byl to skvělý výlet, tak jsem si říkala, že se podělím o pár tipů pro ty, kteří by tam taky chtěli vyrazit.

Protože mamka vlastně ve Vídni nikdy pořádně nebyla (nepočítají se průjezdy směr Alpy a jižní Evropa), tak jsem zvolila poměrně tradiční oblast pohybu - zůstaly jsme v centru a lahůdky typu Schönbrunn jsme si nechaly na jindy (až budou zelené zahrady). Ráno jsme přijely se Studentem už v 8 na Praterstern a večer jsme odjížděly opět kolem osmé. Vzhledem k vánočním trhům jsme zvolily pátek, protože o víkendu by tam bylo strašně lidí, kdežto v pátek tam bylo jen strašně Vídeňáků. Mimochodem, pokud Vídeň navštívíte v pracovní den, a budete se chtít vozit MHD, doporučuji koupit tzv. Wiener Einkaufskarte, neboli Shopping Ticket, která platí v pracovních dnech od 8 do 20 hodin a stojí méně než běžná denní jízdenka (na 24 hodin).

Takže, je sychravé prosincové ráno, dovezly jsme se metrem na Stephansplatz, co dál? Okouknout Stephansdom a - Snídaně! Vždycky jsem chtěla jít do Café Hawelka, takže jsme tam po chvilce řízeného bloudění usedly na prošoupané proužkované potahy a daly jsme si kafe a čaj. Příjemná atmoška i po ránu.
























Posilněné jsme vyrazily prošmejdit ranní ulice a uličky, a nakonec jsme zamířily do Albertiny na dvě výstavy: tradiční naučnou Monet bis Picasso a následně krátkodobou René Magritte (tu jsme ale spíš proběhly zmoženy dvouhodinovkou s Monetem až Picassem). Mimochodem, viděla jsem tu výstavu podruhé a byla zase dobrá.

Po výstavách jsme prošly Hofburgem k Rathausu, kde jsme na trzích okukovaly nabídku a docela dlouho jsme hledaly plněné brambory (co jsme tam měli kdysi před koncertem Wise Guys). Nakonec jsme úspěšně poobědvaly napůl jednu Kartoffel mit Schinkel, mezitím ale začalo pršet. Bylo zapotřebí vyhledat další přívětivou kavárnu. Kolem Rathausu nic moc není, takže jsme došly až do Café Central, kde jsme sice musely chvíli čekat na stůl, ale servis a teplíčko a barevné klenby a kavárenský ruch stály za to. Dokonce jsme i docela uschly.

Také jsme se tam rozhodly, že zvýšíme počet zhlédnutých výstav na tři, a vyrazily jsem do Museumsquartier na výstavu módních fotografií Vanity v Kunsthalle Wien. Mezitím se setmělo, přišel tedy čas na další návštěvu trhů, tentokrát i s osvětlením a punčem. Prošly jsme komplet trhy na Marie-Theresie Platz, pak kolem srandovního parlamentu k Rathausu, kde jsme koukaly hlavně na lampy ve větvích stromů. Takhle večer už tam fakt byly davy, takže když nás to přetlačování přestalo bavit, vyrazily jsme osvětlenými ulicemi zpět na Stephansplatz, kde jsme nasedly na metro na Praterstern. Cestou jsme ještě prošly pár menšími trhy, např. farmářským, všude bylo příjemně živo.

Pokud si pořád říkáte, že do Vídně je kousek, a někdy se tam určitě dostanete, tak se vykašlete na někdy a jeďte tam hned! Výstav se tam dá vždy najít dost, pamětihodností taky, kaváren už vůbec a parků na sezení a svačení v teplé sezóně je tam taky hafo.

Více fotek k vidění zde.

Natsuno Hiraiwa

Před časem mě na nějakém blogu zaujal článek o knize netradičních střihů. Pídila jsem se po informacích a našla jsem knihu ShapeShape autorky Natsuno Hiraiwa na Amazonu. Po několika šťavnatých peripetiích (týkajících se platební karty, celníků a služeb České pošty) se mi konečně dnes večer dostala do rukou, tak se musím podělit.

Natsuno studovala kromě návrhářství také grafický design a to se společně s tím, že je Japonka, výrazně odráží v oděvech, které navrhuje. Kniha ShapeShape obsahuje střihy různé náročnosti na různé druhy "oděvů" - kusů oblečení, z nichž většina se dá použít několika různými způsoby, oboustranně či různorodě naaranžovaně. Každý návod je velice názorně rozkreslen, tak doufám, že i s angličtinou se s tím nějak poperu.

Koukala jsem také na její web a doporučuju ke shlédnutí. Kromě zajímavých fotek kolekcí tam má také své fotografie, které se účastnily různých výstav. Níže trocha k ochutnání.

Nadšenci do šití můžou nahlédnout u mě doma. Další z knih, které mě zaujaly, má název DrapeDrape...

zdroj

Novinky na fleru ještě jedny

A taky přibyli Claymani - keramické přívěsky na barevných šňůrkách. Vznikly loni v létě na severní Moravě ve vlastnoručně vyhrabané peci (výrobu řídila Ber.).

Novinky na fleru

Po velice, velice dlouhé době jsou v obchůdku na fleru nové kousky. Tentokrát docela "primitivní".

Vzpomínka na prázdniny

Cibule

Jak to dopadlo? Z celkem šesti nádob vykvetly čtyři, to je nadpoloviční většina, takže vlastně úspěch. Příště zkusím déle lednit a pořídím si včas nějaké další druhy (hyacinty třeba).

Výstavy, které...

Výstavy ze seznamu jsou pomalu odškrtávány jako viděné, i když občas k nim přibude nějaká nová navíc. Kdy jindy žít v galeriích, když ne v zimě?

Česká loutka v Galerii Smečky - minulý týden s Beru. Loutky všech velikostí, od nejstarších po nejmladší, všech možných charakterů, včetně legendárních marionet. Krásná sbírka čertů a několik domácích loutkových divadel. Hezké a inspirativní.

Dirk Brömmel: Vila Tugendhat. V neděli v Domě umění, těsně před odjezdem do Prahy. Velice zajímavý koncept: do svých současných fotografií z interiéru i exteriéru vily narouboval autor fotografie z rodinného alba Tugendhatů ze začátku 30.let. Fotografoval je Fritz Tugendhat, nadšený fotoamatér, průběžně po nastěhování rodiny do vily. Působivý kontrast toho, jak vila vypadá teď a toho, jaké to bylo, když tam někdo žil - propast mnoha let a mnoha dramatických dějů (mimochodem, jízdní oddíl maršála Malinovského si v obytné místnosti udělal po osvobození Brna stáj pro koně. Hlavně, že máme pořád Malinovského náměstí.)

Středeční zážitek v podobě výstavy Václav Radimský. Kromě toho, že nebyl špatným impresionistou, jsem si odnesla otázku, jak je možné, že takoví lidé mizí zcela z kulturního přehledu - za svá dlouhá léta studia dějin umění jsem o něm NIKDY neslyšela. A to se dokonce ani neznelíbil režimu. Možná, že po 1.sv. válce, kdy se usadil v Čechách, už tu byla umělecká scéna tak jinde, že jim to nestálo za to, zůstal věrný impresionismu a krajinářství až do r.1946. Ostře to ovšem kontrastuje s jeho obrovským komerčním úspěchem.... nebo to s ním souvisí? Odklon modernismu od "srozumitelnosti"?

Teď je na řadě Brno.
A upgrade seznamu Prahy:

• Galerie Josefa Frágnera: GREEN ARCHITECTURE II. Udržitelné tendence v bydlení a veřejných stavbách. 
• Souběžně: BLOCK CITY/ Minulost, přítomnost a budoucnost bytové výstavby.
• Národní technické muzeum: Czech Grand Design 2011.

A plány výstav na tento rok v různých institucích? Jistě nevyčerpávající, ale zajímavý článek zde. A také kritická diskuze k výstavě Rembrandt & Co.

Joža Uprka

První výstava ze seznamu splněna: Joža Uprka - Evropan slováckého venkova ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie. Záplava barev, jiskřícího světla, život na venkově realistickou i idealistickou optikou. Líbily se mi davové scény i studie typických postav, obdivovala jsem vykreslenost umělcovy ruky a schopnost několika tahy vystihnout to podstatné.

V pošmourných dnech lze jen doporučit... a pak do nějaké vinárny na moravské víno! Několikrát jsem se přistihla, že si pod fúsy brmlám nějakú moravskú lidovú... a začala jsem se těšit na červnové hody u babičky.
Než vyrazíte, mrkněte na video na webu ČT. Pěkně vás naladí.

zdroje obrázků: TZ a Radio Praha

Pro všechny skautské přátele - Skull Monday #37, jeden z novějších výtvorů The all day everyday project.

"Chouchou" a "Kunst und Papier"

Dva nové přírůstky do sbírky zajímavých/hezkých sešitů.

Naušnicovník

Během vánočního volna jsem konečně zrealizovala dávný nápad - naušnicovník, abych všechny naušnice viděla pěkně před sebou a neopomínala některé schované na dně krabičky. Před rokem nebo dvěma dostala podobný model k Vánocům K., teď tedy byla na řadě má sbírka. Starou desku z klížených prken taťka hrubě očistil, aby z ní netrčely třísky, já jsem si tam pak ručně navrtala očka (mají vrut). Je ve všech směrech trochu křivá, ale co.

Výstavy, které bychom si tuhle zimu nemuseli nechat ujít

Když je venku šedo, na hory a do jara daleko, máme jen pár možností, jak se zabavit (číst si doma v teple něco hezkého, jít někam na kafe s kamarády, něco hezkého vyrábět, hrát deskovky, koukat na filmy, snažit se udělat zkoušky a zápočty). Výstavy jsou další z nich, trochu víc aktivní, a nabídka stojí za to:

Brno:

• Moravská galerie - V plném spektru (do 5.2.) - fotografie 1.pol. 20.stol. se sbírek Morgalu
• Moravská galerie - Obrazy mysli, mysl v obrazech (18.3.) - nejen pro psychology a neurology, s bohatým doprovodným programem
• Wannieck Gallery - Česká malba generace nultých let 21.stol. (5.2.) - pokračování oblíbeného seriálu
• Dům umění - Zdeněk Fránek - Útroby architektury (29.1.) - současný architekt a jeho práce a koncepty

Praha:

• NG - Valdštejnská jízdárna - Joža Uprka: Evropan slováckého venkova (22.1.) - nechte se okouzlit realismem a barvami Slovácka
• Uměleckoprůmyslové muzeum - Pražské módní salony 1900-1948 (29.4.) - kde se šilo v té elegantnější polovině minulého století
• Městská knihovna - Václav Radimský (5.2.) - český impresionista, malíř Polabí