Jasný měsíc pobývá v prázdné zahradě.
Kam odešel pán domu?
Spadalé listy se vrší na branku z proutí
a borovice zmítané větrem hovoří do hloubky noci.
Songgang Čong Čchol (1536-1539)
Tato báseň nápadně připomíná básně zenových mistrů (sonsi): jasný měsíc v úplňku symbolizuje mysl člověka, který dosáhl probuzení. Buddhisté vysvětlují, že člověk, který dokázal vyprázdnit svou mysl (zde "zahradu") od svého ega (zde "pána domu"), který dosáhl vhledu do své buddhovské přirozenosti, a pochopil tak, že neexistuje nic, na čem by bylo třeba lpět, je schopen vnímat věci bezprostředně v jejich pravé "takovosti" nezastřené prizmatem "já". (pozn. č. 31)
Ze sbírky Déšť v horách rozeznívá bambusy. Výběr z básní hansi, klasické korejské poezie psané čínsky. Praha : DharmaGaia, 2005.
Žádné komentáře:
Okomentovat