Hledala jsem inspiraci a zahlédla jsem nějaký obraz, který mi připomněl výstavu kdysi dávno... Už dlouho jsem si chtěla toho umělce vyhledat a teď se mi to konečně podařilo.
Záznam z deníku: Út 2.8. job + odpoledne s Mirčou a holkama návštěva McMichael - Canadian Art Collection. Je to taková "usedlost" v Kleinburgu, asi půl hodiny cesty od domu autem. Funguje jako veliká galerie, vystavuje se zde sbírka McMichaelů, obsahuje kanadské umělce, je tu i instalace nové vlny tradičních indiánských národů a Inuitů.
Poznámka tužkou: Jean Paul Lemieux (studená zima, osamělost)
Kdyby ty deníky nebyly... už nikdy bych ho nenašla. Jen pro upřesnění, bylo to v roce 2005, nedaleko Toronta (Ontario, Canada).
Na obrazech Jeana Paula Lemieuxe, významného kanadského malíře, mě zaujala prázdnota a přesto intenzivní naplnění a cítění prostoru. Vtipné je, že se většinou věnoval lidské figuře, ale mě nejvíce oslovily obrazy, na kterých jsou figury buď necelé, jen v siluetě, odvrácené... Někde jsem si přečetla jeho poznámku - zajímalo ho plynutí času, zachycení okamžiku, který mezi figurami proplouvá... Jeho styl je zajímavý, částečně odpovídá dobovým tendencím (studoval od r.1926), ale má vlastní styl, líbí se mi jeho pojetí obrazového prostoru, kompozice i barvy. Dokázal pomocí jednoduchých a plošně působících prostředků dosáhnout prostorovosti.
2 komentáře:
Viva deníkům, krása... naplněná prázdnota ve mně teď rezonuje...
Fí... vzpomínky, oživlé vzpomínky..
Okomentovat