Nová polička

... aneb PŘED

 

... a PO 

Tisíceré díky tatínkovi za výrobu. Konečně mám všechny potřeby po ruce a současně spousty místa na stole a můžu tvořit, až se ze mě bude kouřit... Jednou se snad dostanu k bílé výmalbě stěn a výměně koberce...

Jane Eyre (2011)

Po dlouhé době v kině, poprvé v Oku, notoricky známý příběh, velice zajímavý zážitek.
Tahle adaptace vůbec poprvé vystihla moje představy o místech, kam se Jane dostala, když utekla z Thornfield Hall. Neutěšené, osamělé, rozlehlé, nelítostné pláně vřesovišť v knize Charlotty Brontë přesně vystihují pocity, které Jane musela prožívat - odešla od muže, kterého milovala, protože s ním nemohla být, a tím pro ni skončilo jakékoli spojení s lidmi, se společností. Obrátila se k jediné zbývající hodnotě - k Matce přírodě, schoulila se do její náruče a poprvé za svůj život se odevzdala osudu.
Nezní to moc povzbudivě a ten film vůbec povzbudivý není. Tahle adaptace se totiž zaměřuje na černou stránku známé romantické knihy - na to, co je v knize strašidelného a nejasného, temného a tajemného, na utrpení Jane jako dítěte a na utrpení Jane dospělé, když nemůže být s tím, kdo se k ní tolik hodil.
Poprvé jsem si u tohoto filmu uvědomila, jak obrovské rozdíly mezi Jane a Rochestrem jsou. Skoro dvakrát starší a navíc muž, byl o století starší co do zkušeností - se společností a jejími pravidly, v kontaktu s druhým pohlavím, se světem, který procestoval. Kontrastem k tomu je Jane, která přichází z internátní školy, kromě ředitele nikdy nemluvila s mužem, neviděla nic než dům své tety a svou školu a světem cestovala pouze ve své bohaté fantazii. Musela si vybojovat, aby přežila, a byla díky tomu silná a neústupná. Její nevinnost a čistota, a současně síla, klid, vášeň, inteligence, přímost, unaveného Rochestra samozřejmě okouzlí, ale nebyl by to on, aby ze situace netěžil. Hraje si s Jane, která se neumí bránit, uvědomuje si, že nejedná správně, ale stále v tom pokračuje, až dosáhne svého. Kdo by ho nemiloval :-).
Tahle adaptace shrne rozvíjení jejich vztahu do pár krátkých, ale intenzivních setkání, takže lze jen těžko uvěřit, že tam vzniklo tak silné pouto. Režisér i scénáristka se tedy spolehli na notorickou znalost jejich příběhu a rozhodli se poukázat na jeho jiné rozměry. Ti, kteří si chtějí užít přesný přepis knihy na plátno, můžou shlédnout například adaptaci z r.1983 s Timothy Daltonem a Zelah Clarke v hlavních rolích (je to taková statická konverzačka). Mě osobně se hodně líbila adaptace z roku 2006, s Ruth Wilson a Toby Stephensem, která se právě na rozvíjení vztahu mezi hlavními hrdiny hodně soustředí.
Film lze doporučit také kvůli skvělé scénografii - dechberoucí exteriéry, nádherné interiéry, puntičkářské kostýmy. Plus spousta tmavých scén pouze se svíčkami...
A nenechte se zmást trailerem... podle něj je to velice akční film. Není.

Zdroj: IMDB

Tak trochu monochromní, ale moc hezké... vzpomínky

What should you do to help your child pursue her dreams of becoming a writer?

"(...) First of all, let her be bored. Let her have long afternoons with absolutely nothing to do. Limit her TV-watching time and her internet-playing time and take away her cell phone. Give her a whole summer of lazy mornings and dreamy afternoons. Make sure she has a library card and a comfy corner where she can curl up with a book. Give her a notebook and five bucks so she can pick out a great pen. Insist she spend time with the family. It’s even better if this time is spent in another state, a cabin in the woods, a cottage on the lake, far from her friends and people her own age. Give her some tedious chores to do. Make her mow the lawn, do the dishes by hand, paint the garage. Make her go on long walks with you and tell her you just want to listen to the sounds of the neighborhood.

Let her be lonely. Let her believe that no one in the world truly understands her. Give her the freedom to fall in love with the wrong person, to lose her heart, to have it smashed and abused and broken. Occasionally be too busy to listen, be distracted by other things, have your nose in a great book, be gone with your own friends.(...)"

Celou úvahu o tom, jak se stát spisovatelkou/spisovatelem najdete zde. Skvělé postřehy a podle mého pravdivé.

Hodnoty

Národní institut dětí a mládeže (NIDM) v rámci projektu Klíče pro život (KPŽ) uskutečnil výzkum s názvem Hodnotové orientace dětí ve věku 6 - 15 let.
Doporučená četba pro všechny, kteří se dětem věnují, ne?

Tisková konference
Publikace ke stažení

Funkční

Zdroj: http://www.palacedison.cz/

Už skoro rok chodím kolem tohohle baráku do práce, a už skoro rok si říkám, že je úžasný a že si o něm musím něco najít. Takže dneska se to konečně povedlo a realita předčila má očekávání.

Palác Edison, jak se mu nyní říká, citlivě upraven do současné podoby z původní trafostanice(!!!), již v dobách svého vzniku (1926) oceňované funkcionalistické stavby. Původní architekt František Albert Libra, nynější rekonstrukce Ladislav Lábus (2005-2007).

Pro více informací doporučuji navštívit stránky paláce. Kromě vyjímečné budovy i vyjímečný přístup vlastníka. Jen houšť a větší kapky!

Kulturně - politická

Proč oficiální struktury socialismu a nacionalismu odsoudily moderní umění (založené na snech a fantazii na jedné straně a na abstrakci, tedy nefigurativnosti, na straně druhé)?

Toto umění, pohrávající si s realitou, či ji zcela zavrhující, vyžaduje totiž od diváků aktivní přístup - vstoupení do procesu tvorby díla... a to je známkou třeba samostatného myšlení, usuzování, hodnocení, srovnávání, či dokonce emotivního zapojení, a v neposlední řadě také známkou procesu tvořivosti - věčného hledání.

A to nejsou procesy v těchto režimech vítané.

Dějepisná

Učení na poslední zkoušku, tématicky absolutně mimo dosavadní učivo - Česká kultura, umění a společnost po r.1945. V rámci opakování z dějepisu jsem si přečetla příslušné kapitoly v učebnici Dějiny zemí koruny České (do r.1993), a neubránila jsem se na několika místech slzám... kolik promarněných příležitostí a ztracených nadějí je v těch padesáti letech.

Události 1968 asi jen umocnily "Mnichovský syndrom" celého národa, který je podle mě pořád pevně zakořeněn... pocit, že se můžeme snažit sebevíc a někdo nás stejně prodá.

Tohle jsou dějiny, které se mají na školách učit přednostně, diskutovat o všech událostech, příčinách a důsledcích. V tomto ohledu by mohli učitelé ovlivnit pocity svých studentů, učit je vyrovnávat se s "ranami dějin" a hledat cesty, jak se na to všechno dívat z jiných úhlů pohledů. Pořád mě děsí představa, že se žáci doteď učí o hrdinných skutcích Husitů bez jakékoli reflexe dopadů těch šílených válek nejen na České země, ale na celou Evropu, a taky vzpomínka, jak jsme pořád dokola probírali úžasné události doby kamenné... :-).

Vlastně jsme nikdy nedošli dál než k začátku druhé světové. Katastrofa, vezmeme-li v úvahu, že jsem druhý stupeň základního vzdělávaání absolvovala dost let po revoluci. Možná se to bere na gymplu... ale co to velké procento dětí, které na gympl nejdou? Jsou odsouzeni k tupé nevědomosti v mnoha základních oborech lidského vědění.

Pak se divme, že takto vzdělaní volí tak, jak volí, věří tomu, čemu věří...

Letní radosti

Strajps

Sezóna

Připomínám vrcholící sezónu kvetoucího bezu, pokud chcete dělat šťávu, sirup, sekt, kosmatice... ať nepropásnete!
Pokud chcete můj vyzkoušený recept na šťávu-sirup, najdete zde.

Dárek

Jarní a bylinkový - tři oblíbené bylinky, včetně popisků na pěstování a využívání. Jednoduché, s velkým efektem a radostí. Ideální pro ty, co se narodili na jaře (a které bude bavit zalívání).
 

Vztah

Jak znovu najít vztah k městu, které v očích pokleslo?

1. pozvat do něj na výlet někoho blízkého
2. vymyslet pro něj co nejzajímavější program
3. zajistit pohlednicové počasí a píchnout si rezistenci na turisty
4. program absolvovat společně
5. strávit nekonečné hodiny chozením všude možně
6. užívat si obídky a kafíčka a snídaně všude možně po městě
7. navštívit místa, na která ve všední dny není čas (a pak se zamyslet, zda tomu tak skutečně je?)
8. sepsat si veškeré zážitky a prohlídnout fotky a dobrat se k tomu, že to bylo super, a že dotyčné město má ještě mnoho co nabídnout - a že je vlastně krásné...

Na Novém světě

Na Petříně