Kromě toho, že je to dobrá příležitost vyrazit s rodinou na oběd a dát si dvě martini ještě před druhou odpoledne, je promoce především o kytkách. Na to jsem se vlastně těšila nejvíc:-)
"Plant your own garden and decorate your own soul, instead of waiting for someone to bring you flowers.” Veronica A. Shoffstall
středa 27. března 2013
Finíto
pátek 22. března 2013
čtvrtek 21. března 2013
Ornament
Výstava Po stopách moderny. Tiché revoluce uvnitř ornamentu. Experimenty dekorativního umění v letech 1880–1930. Moravská galerie v Brně, do 24.3.2013. Plus Prostřený stůl Josefa Hoffmanna a
Po stopách moderny. Keramika období art deco na Moravě. Tvorba Huberta Kovaříka.
Zajímavě, poutavě a esteticky vytříbeně udělané. Má duše textiláka si tam přišla na své:-). Nejvíc jsem si samozřejmě užívala dobové textilie.
Zajímavě, poutavě a esteticky vytříbeně udělané. Má duše textiláka si tam přišla na své:-). Nejvíc jsem si samozřejmě užívala dobové textilie.
úterý 12. března 2013
pátek 15. února 2013
neděle 10. února 2013
A co budeš studovat teď?
... se mě zeptalo několik lidí.
NIC.
Kromě toho, co mě oslovuje stále víc, a co se mi zdá stále důležitější - estetická výchova a smysluplná pedagogika. Ale nemusím z toho psát už žádnou další diplomku nebo skládat zkoušky. Teď už si to udělám tak, jak chci já.
Takže ano, má studia jsou, po nepočítaně letech, úspěšně za mnou. Ještě se s tím vyrovnávám - občas se mi ta úleva zdá až k neunesení. Ne, že bych posledního půl roku chodila do školy, jen tam byl pořád ten pocit tlaku na dodělání. Nakonec jsme dospěla k závěru, že napsat diplomku je spíše záležitostí vůle, odhodlání, zaťatých zubů, schopnosti se zorganizovat a sedět dost dlouho na židli, než vyspělé inteligence a hlubokého vzdělání. Jak smutné, a současně jak jasné. Jen obraz vysokého školství.
Neodpustím si ještě poděkování, jako na Oscarech: především našim, kteří všechny mé studijní nápady přijímali s klidem a aktivní podporou (kromě toho, že se půjdu vyučit švadlenou... no, pořád ještě je to otevřená možnost, není nad zvládnuté řemeslo). A pak taky vám všem, co jste mi drželi pěsti a občas i pomohli.
Tak, co teď podniknem s mým volným časem?
(Jo, a kdybyste věděli o nějakém zajímavém místě pro mě, dejte vědět:-)
NIC.
Kromě toho, co mě oslovuje stále víc, a co se mi zdá stále důležitější - estetická výchova a smysluplná pedagogika. Ale nemusím z toho psát už žádnou další diplomku nebo skládat zkoušky. Teď už si to udělám tak, jak chci já.
Takže ano, má studia jsou, po nepočítaně letech, úspěšně za mnou. Ještě se s tím vyrovnávám - občas se mi ta úleva zdá až k neunesení. Ne, že bych posledního půl roku chodila do školy, jen tam byl pořád ten pocit tlaku na dodělání. Nakonec jsme dospěla k závěru, že napsat diplomku je spíše záležitostí vůle, odhodlání, zaťatých zubů, schopnosti se zorganizovat a sedět dost dlouho na židli, než vyspělé inteligence a hlubokého vzdělání. Jak smutné, a současně jak jasné. Jen obraz vysokého školství.
Neodpustím si ještě poděkování, jako na Oscarech: především našim, kteří všechny mé studijní nápady přijímali s klidem a aktivní podporou (kromě toho, že se půjdu vyučit švadlenou... no, pořád ještě je to otevřená možnost, není nad zvládnuté řemeslo). A pak taky vám všem, co jste mi drželi pěsti a občas i pomohli.
Tak, co teď podniknem s mým volným časem?
(Jo, a kdybyste věděli o nějakém zajímavém místě pro mě, dejte vědět:-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
































