Veršuji inspirován svazkem přítele poustevníka

Hluboko v divokých horách se vine pěšina,
krávy a ovce samy vědí, kudy domů za soumraku.
Ano, přání starého muže se vyplnilo:
voňavá tráva zahalená jemným oparem se dotýká obzoru.

I Sek
Ze sbírky Déšť v horách rozeznívá bambusy.
Výběr z básní hansi, klasické korejské poezie psané čínsky.
Praha : DharmaGaia, 2005.

Tu poslední větu vidím jako živý obraz...

Dobrá literatura, obzvláště pak poezie, by se měla číst nahlas, protože kromě obrazů, které vyvolá obsah sděleného, by měl člověka okouzlit zvuk formy... Teď, když se brácha odstěhoval, je to mnohem jednodušší, už se tolik nestydím mluvit nahlas sama v místnosti:-) a u těchhle básní si to občas vychutnávám. Doporučuji.