Barvy tohoto týdne

úterý

středa

čtvrtek

Natsuno Hiraiwa

Před časem mě na nějakém blogu zaujal článek o knize netradičních střihů. Pídila jsem se po informacích a našla jsem knihu ShapeShape autorky Natsuno Hiraiwa na Amazonu. Po několika šťavnatých peripetiích (týkajících se platební karty, celníků a služeb České pošty) se mi konečně dnes večer dostala do rukou, tak se musím podělit.

Natsuno studovala kromě návrhářství také grafický design a to se společně s tím, že je Japonka, výrazně odráží v oděvech, které navrhuje. Kniha ShapeShape obsahuje střihy různé náročnosti na různé druhy "oděvů" - kusů oblečení, z nichž většina se dá použít několika různými způsoby, oboustranně či různorodě naaranžovaně. Každý návod je velice názorně rozkreslen, tak doufám, že i s angličtinou se s tím nějak poperu.

Koukala jsem také na její web a doporučuju ke shlédnutí. Kromě zajímavých fotek kolekcí tam má také své fotografie, které se účastnily různých výstav. Níže trocha k ochutnání.

Nadšenci do šití můžou nahlédnout u mě doma. Další z knih, které mě zaujaly, má název DrapeDrape...

zdroj

Pro všechny skautské přátele - Skull Monday #37, jeden z novějších výtvorů The all day everyday project.

"Chouchou" a "Kunst und Papier"

Dva nové přírůstky do sbírky zajímavých/hezkých sešitů.

Nejhustší dárek

Zachráněno z dědova ateliéru před rekonstrukcí střechy.
Chodila jsem je tam dřív obdivovat.

Suché měkké pastely (křídy) Rembrandt značky Talens pro umělce, 180 ks. Vyrobeno v Holandsku, rok jsem bohužel nenašla, ani žádnou historii jejich produktů (ale nehledala jsem zas tak moc dlouho). V současnosti vyrábí nějvětší sadu 225 ks a pak 150 ks. Cena pro nás smrtelníky astronomická, nehledě na historickou hodnotu:-).

Takže dumám, jestli je vůbec někdy použiju, protože ono je to vlastně umělecké dílo samo o sobě. Jen si všimněte: dvoupatrová dřevená kazeta, pastely vypodložené vlnitou lepenkou (teď se používá polystyren nebo molitan), patra jsou přikryta vrstvou originálních ubrousků. Každé patro má po stranách dvě ouška na pohodlné vyjmutí z kazety, víko je drženo stužkou, aby se úplně neodklopilo. Pastely jsou prakticky netknuté, a ty barvy!
Až oči přechází.

The all day everyday project

Asi už jste slyšeli o tom, jak člověk každý den vyfotí jednu fotku, která nějak ilustruje jeho život a vyvěsí to někde na webu. Tahle varianta je o dost pracnější - jde o grafiku ve formě jakýchsi volných plakátů. Doporučuju. Pro všechny milovníky grafiky.



Tenhle je asi můj nejoblíbenější.

Moodboard

Všechno to začalo jednou aktivitou v rámci Kurzu kritického myšlení. Měli jsme vytvořit koláž na téma Čas. Tak jsem ji vytvořila. A pak jsem měla chuť tvořit koláže dál.

Vlastně ve mně tohle puzení dřímá už dlouho. Sbírám obrázky, pohlednice, výstavní katalogy a cokoli mě vizuálně zaujme odjakživa (proto jsem schopná zaplnit dva pokoje šanony a knihami a složka v počítači s názvem pictures už přesahuje 1 GB), akorát v poslední době mě to tak nějak víc nutilo ty obrázky nějakým způsobem kombinovat. Jen jsem se k tomu nedostala. A teď najednou, ve škole (!) přišel ten impulz. Hned když jsem další týden přijela z Prahy, vytáhla jsem jednu část obrázků z časopisů, kterou jsem nastřádala v poslední době a začala jsem je skládat k sobě. Podle barevných asociací. Pak jsem to nalepila na zeď. A teď čekám, co bude dál.

Je mi jasné, že jsem neobjevila Ameriku. Nástěnku měl v nějaké etapě svého života každý z nás a někteří ji mají dodnes. Já se teprve nedávno zamyslela nad tím, proč. V Liberci jsme si se spolužákama, každý svým způsobem a naprosto instinktivně, kolem sebe lepili inspirační podněty, podle toho, na čem jsme v daném semestru pracovali. V kanceláři se na nástěnku ani nevejdu a vše, co chci a potřebuju mít na očích, lepím bez skrupulí všude okolo. Potvrzuje to, že většina s nás je "vizuální typ" - učíme se nejlépe, když informace vidíme - a to nikoli pouze napsané, asociace a pamatování jde daleko lépe, když si informace vizualizujeme obrazem (proto si skvěle pamatujeme děj románu, a s vědeckým článkem máme problém - román si vlastně v hlavě přehráváme obrazy, kdežto vědecký článek obvykle ne)...(a co teprve, když si zažijeme něco na vlastní kůži, ale to by bylo na poučnou stať do učebnic pro učitele).

Takže, abych se vrátila k té nástěnce, či jakkoli jinak tomu kdo říká. Nejde jen o to si tam dávat pohlednice od kamarádů a vstupenky z výstav, nebo seznam, co je třeba udělat a nakoupit. Je to skvělý nástroj pro kohokoli, kdo něco plánuje, obzvlášť, týká-li se to něčeho vizuálního (web, časopis, módní kolekce, interiér, architektonický projekt,...). Seskupit na jednu hromadu barvy, textury, tvary, velikostní poměry a získat tak představu, jak to všechno bude působit dohromady. Jakou to bude mít náladu. Od toho taky moodboard v nadpisu - tak se tomu říká na anglicky psaných webech a blozích.

Pokud člověk není zrovna typ "handmade vystřihni a nalep", může si dost dobře vyhrát i v počítači. Dneska jsem narazila na zajímavý nástroj na webu - Moodshare. Ještě nevím, jestli je to placené, ale instruktážní video mě zaujalo. Dobré i pro spolupráci více lidí. Také si dokážu představit, že pro potřeby prezentovat zamýšlený vizuální efekt by mohl dobře fungovat i nástroj Prezi - ten mě nadchl jako zajímavá alternativa klasických powerpointových prezentací - je to vlastně myšlenková mapa, jejíž jednotlivé části představujete publiku.

Pokud někdo znáte nějakou zajímavou aplikaci pro tvorbu "nástěnek", sem s nimi :-).

Hledám

Modelku na nafocení naušnic a broží.
Na tento víkend někdy během dne tak na hodinu.

Geniální

Tomuhle říkám TVOŘIVOST (musíte si to zvětšit, abyste to viděli pořádně:-)

Ptáci a balonky

Výzdoba na Spolveč vznikla v rukou několika šikovných lidí, kteří poskládali neuvěřitelné množství různých origami ptáků a kytek, nafoukli 49 bílých balonků a pak to všechno sofistikovaně rozvěsili v jedné velké místnosti ve Zbrojovce. Pomocí reflektorů jsme to nasvětlili a balonky tak vypadaly úžasně plasticky a ptáčci zase házeli stíny na hrubou omítku. Myslím, že to dost povedlo, při pohybu tanečníků se to pěkně hýbalo, protože balonky byly přesně v té výšce, ve které do nich páni vrškem hlavy strkali...

No a barevně - v bílých a recyklovaně papírových odstínech, na pozadí šedivých či barevně posprejovaných zdech - jinak by to snad ani nešlo.

Takže díky všem moc za pomoc při realizaci mé neurčité představy, škoda jen, že to nebyla výzdoba na delší dobu...



Více fotek zde.

Designblok 10

Nakonec jsem parťáka sehnala - dík, Ani, bylo to moc fajn! (plus zahajovací muffin a ten závěrečný nejlepší kebab v Praze, mňam!)
Prošly jsme celé Superstudio, tedy letos kulturák na Vltavské, a kromě instalací v jednotlivých místnostech jsme obdivovaly také architekturu samotné budovy... jak je možné, že jsou takové baráky poloopuštěné?
Hlavní dojmy: spousty skla (kdo tvrdí, že jsou sklárny na vymření?), a dřeva - podlahy, nábytek, hračky, a pak taky zajímavá světla. Některé instalace byly velmi podařené a některý nábytek zas dost nepraktický, ale každý si asi přišel na své. Jen oblečení tam bylo opravdu málo a navíc, co si já pamatuju, ani nic extra.

spolvéča

Letošní Společenská večeře bude ve Zbrojovce - tenhle Pískletův nápad mě prostě nadchl. Holt industriální prostředí... Pracuju na nápadech na výzdobu a chtěla bych, aby to bylo hodně dobrý, hodně netradiční, hodně zajímavý a taky hodně poetický.

Budu určitě potřebovat pomoct s realizací (slibuju skvělé odreagování při skládání vlaštovek, kytek apod), a kdo se chce zapojit i do konceptu, dejte mi vědět! Pár obrázků může navodit představu, co mám na mysli, zájemci dostanou i podrobnější popis...

Po pár letech neúčasti tam tedy znova budu, a doufám, že to bude stát za to. Všichni jste zváni!

Stylově IV.

Skandinávský styl
aneb něco pro kecu :-)

Derivát skandinávského stylu známe všichni z Ikea - jednoduché tvary a barvy, praktičnost, vzdušnost.
Skandinávský design se proslavil v padesátých a šedesátých letech a jeho sláva trvá dodnes. Myšlenkově vychází z minimalismu a funkcionalismu meziválečného období, důležitá je jednoduchost, funkčnost a nízká cena - tedy orientace na masovou produkci, která využívá moderní postupy při zpracování obnovitelných zdrojů materiálů.

Hlavní barvou je bílá, doplněná nekomplikovanými jasnými základními barvami a přírodními tóny, případně kontrastní černou. Tvary jsou minimalistické, praktické - stohovatelné, využitelné více způsoby, lehce udržovatelné.
Obložení stěn je často dřevěné, barevně ladí se stěnami, podlahou i nábytkem ve světlých barvách (asi potřebovali navodit alespoň dojem světla, obzvlášť hodně na severu:-). Taky by se daly zmínit jednobarevně pruhované textilie... to je ovšem takový univerzální přímořský prvek, který najdeme po celé Evropě i severní Americe.

Skandinávský styl má hodně společného s cottage stylem, nepochybně z něj ten druhý vyšel. Na nás suchozemce může dýchat až prázdninovou atmosférou.

Fascinuje mě především sofistikovaný design nádobí, je tak klasický i originální zároveň, a v minimalismu mi připomíná japonský design...

Inspirace a zdroje:
Alvar Aalto
Iittala (Fiskars)
Design House Stockholm
Style files