Proč oficiální struktury socialismu a nacionalismu odsoudily moderní umění (založené na snech a fantazii na jedné straně a na abstrakci, tedy nefigurativnosti, na straně druhé)?
Toto umění, pohrávající si s realitou, či ji zcela zavrhující, vyžaduje totiž od diváků aktivní přístup - vstoupení do procesu tvorby díla... a to je známkou třeba samostatného myšlení, usuzování, hodnocení, srovnávání, či dokonce emotivního zapojení, a v neposlední řadě také známkou procesu tvořivosti - věčného hledání.
A to nejsou procesy v těchto režimech vítané.
1 komentář:
Dobrý postřeh, díky. Zaujalo!
Okomentovat