Na nové album jsem si počkala. Před měsícem mě to přestalo bavit a koupila jsem ho mamince k narozeninám... A tak se nechávám unášet pro mě typickým Nohavicou. Přála bych si, aby tahle deska byla nekonečná... ráda nechávám hudbu i myšlenky s ní spojené plynout k dalekému obzoru. Obzvlášť, když šiju. To je ideální příležitost pro oprášení dlouho neslyšených nebo úplně nových alb českých písničkářů, muzikantů, interpretů...
A moje vyvolená? Hned ta první.
"... to už tu bylo,
jen v jiném duetu,
všechno se vrací
a je to zase tu,
to vše je zase tady,
ta hrůza zase tady,
ty noci zase tady,
ta rána zase tady,
zákazy zase tady,
seznamy zase tady,
ti lidi zase tady
i já jsem zase tady,
zbabělci zase tady
i čistí zase tady,
mlčící zase tady ..."
A především
"V novinách zahlédl jsem vlastní podobiznu,
narozen v komunizmu, umřu v komunizmu"
Písničkář je ten, který reaguje na aktuální dění ve společnosti. Může věštit do budoucna (píseň Noe:-), může však líčit i hrůzy opakované historické chyby. Kéž tohle zůstane jen černou můrou při úplňku...
Žádné komentáře:
Okomentovat