PF od RO

Tomu říkám reklama :-)

Předvánoční úklid

Nebojte, nehodlám popisovat, jak myju okna a drhnu parkety...
Úklid se týká zmatku ve všech těch nafocených naušničkách, které občas uploadnu do galerie.

Uvědomila jsem si, že se mi samy od sebe pěkně dělí do čtyř "kolekcí":-)

• ind.U.S.try : moje záliba v rozkládání strojků, v dětství hrubě potlačovaná (zkuste šroubovákem rozmontovat barbínu), má konečně zelenou. Člověk by nevěřil, co krásných věcí se najde ve starém elektroměru z klubovny, nebo ve vyřazeném HD...
• na.Ture : kromě toho, že tentokrát jsou objektem znásilnění přírodní objekty, je zajímavé to, že jsou často z nějakého zajímavého nebo vzdáleného místa.
• Poe.try : všechny možné materiály a nalezenosti s kouskem poezie někde uvnitř...
• Colo.U.re : nejnovější kolekce a nejtradičnější kousky. Otevřeli nám tu obchod s korálkama...

Mnohé kousky už mají své (snad) šťastné nositele. Zrovna dneska jsem udala dva páry... K dispozici jsou naušnice, které mají v popisku hvězdičku. Třeba ještě vyberete pro někoho k Vánocům?

Něco do uší

Hrozně moc jsem se těšila, až budu mít chvilku času nafotit nejžhavější novinky v naušnicové kolekci ind.U.S.try.

Tak tady je máte.

.....................

Když jsem se dnes ve tři v noci konečně dostala do postele, koukala jsem do tmy a přemýšlela, jestli cítím nějakou úlevu. Odvalení obrovského balvanu se však zatím nekonalo.
Dnes mě čeká ještě jedna důležitá věc a nejsem schopná otevřít knížku a připravit se na ni.

Jediné, co cítím, je únava... taková ta, co svým ledovým klidem prostupuje každou molekulu těla a nedává mu cítit žádné bolesti ani radosti... jsem prostě citově úplně apatická, utlumená, všechno muselo v posledních třech týdnech stranou.
Současně ale cítím, že krize, přicházející jako ozvěna nějakou dobu po nárazu, je blízko. A tak doufám, že vydržím ještě do večera, až doma nikdo nebude, naliju si panáka a dám všemu volný průchod...

Chci tímto poděkovat všem svým blízkým i vzdálenějším, kdo mi v posledním roce, a obzvláště v jednom období na jaře a teď na podzim, stáli věrně po boku a všemi možnými prostředky mě podpořili. Případně za mě hasili nějaký požár... Díky vám to mám za sebou, a co bude dál, to už je jiná kapitola.

Průvodce Roger Scruton

Ano, už jsem ho dvakrát rozsáhle citovala. Čím více se do něj nořím, tím více chápu význam této knihy a nadávám si, že jsem si ji nepřečetla hned v prváku, když nám ji doporučili - a od té doby ještě několikrát.
A tak jsem se rozhodla ji tímto doporučit těm, které zajímá současná, moderní, postmoderní, populární kultura, chápaná v tom nejširším slova smyslu.

Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře v jednotlivých kapitolách seznamuje čtenáře s tím, jak se od počátku modernistických tendencí ve všech oblastech umění měnil význam, chápání, vnímání, společenská funkce tohoto. A dělá to velice prospěšným způsobem, protože se neomezuje na pouhé konstatování v rámci jednoho, konkrétně kunsthistorického oboru, ale je si vědom těch nejširších souvislostí. Industrializace společnosti, ztráta náboženství, změna poměru dělnictva a střední třídy, opouštění venkova a růst měst, ztráta vztahu k půdě. Přechod umění z úlohy paralelního únikového světa k úloze zboží. Úloha umělecké byrokracie, udržující nevědomé v nevědomí a vědomé v opovržení.

Mohla bych citovat celé stránky. Vřele, vřele doporučuju. Hned na začátku se dozvíte hlavní rozdíly ve vnímání kultury - a můžete se rozhodnout. Líbí se vám více tento názor: "...kultura formuje jazyk, umění, náboženství a dějiny a zanechává svůj otisk i na těch nejnepatrnějších událostech. Žádný člen společnosti, jakkoli špatně vzdělaný, není bez kultury, neboť kultura a příslušnost k jistému společenství jsou jedno a totéž."
Nebo byste se přiklonili k tomuto názoru: "Kulturu nemá každý, neboť ne každý má dostatek volného času, zaujetí a schopností, aby se naučil vše potřebné. Tedy kultura je majetkem vzdělané elity, duchovní výdobytek, vyžadující inteligenci a studium."

Já za sebe, oproti svým dřívějším názorům, se začínám vzhledem k bezprostředním zkušenostem přiklánět k názoru druhému. Asi se tím takhle na první pohled řadím k těm, co tomu rozumí, což bych nerada ... problém je mnohem složitější. Podívejme se kolem sebe s otevřenýma očima, čtěme a vzdělávejme se. A diskutujme.

Scruton, Roger. Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře. Praha : Academia, 2002. Na konci je pěkný seznam další doporučené literatury:-)

Jenom dnešní četba...

A zase Scruton. Ten chlap má fakt podnětné myšlenky. Včera jsme se s Kecu při našem bleskovém "filosofickém" rozhovoru zadumaly nad tímto odstavcem:

"Když víra není daností, nýbrž pochybným přežitkem nebo těžce vydobytým osobním úspěchem, pak se potřeba náboženství zhmotní v jeho nových podobách, z nichž některé se ke svému náboženskému základu otevřeně přiznávají, třeba jako výbuchy New Age, které nakrátko zachvátily mladé, jiné tento základ jednoznačně popírají, jako nyní vyhaslé, nebo alespoň spící sopky fašismu a komunismu. Každá z těchto podob však představuje vzedmutí kolektivního niterného pocitu, že je třeba najít cosi, co by zaplavilo trpící duši novým citem a utopilo smutek z osamění. Charakteristickým znakem těchto náhražkových náboženství je rys, který odsuzovali všichni modernisté, a sice sentimentálnost. Sentimentálností míním touhu po slávě hrdinské nebo jinak proměňující vášně, avšak bez toho, že bychom ji skutečně museli prožít. Pokusíme-li se zachytit ji uměleckou formou, dopadneme stejně jako komunistické a fašistické společnosti: toto zpodobení zůstane na úrovni kýče, jakým byl socialistický realismus nebo norimberské demonstrace. Kýč je dle mého názoru náboženským fenoménem, pokusem o zamaskování ztráty víry tím, že se svět zaplní napodobeninami emocí, mravnosti a estetických hodnot."

Scruton, Roger. Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře. Praha : Academia, 2002. S. 116-117.

mjůzyk v těžkých dobách

Překvapivě mi zvedla náladu, po dlouhé době, co jsem ji neposlouchala - Regina Spector. Kousek textu písně On The Radio:

This is how it works
You‘re young until you're not
You love until you don't
You try until you can't
You laugh until you cry
You cry until you laugh
And everyone must breathe
Until their dying breath

No, this is how it works
You peer inside yourself
You take the things you like
And try to love the things you took
And then you take that love you made
And stick it into some
Someone else's heart
Pumping someone else's blood
And walking arm in arm
You hope it don't get harmed
But even if it does
You'll just do it all again

Básník je ten, kdo má sílu básnicky viděti.

Veškeré mé pisatelské síly se teď soustředí na jediný výkon, což je důvod, proč v poslední době jen opisuju moudrá slova, která nacházím... Kdyby nestála za sharing, ani by tu nebyla:-)